Těžké stroje ničí Šumavu

Těžké stroje ničí Šumavu
Author	Václav Janouš
Date	2007-07-11
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Při těžbě polomů po orkánu Kyrill lesníci rozjezdili mokřady i v nejprisněji chráněných oblastech

Šumava - těžká technika ničí na Šumavě nejcennější lesy a mokřady. Ekologičtí aktivisté i lesníci z parku jsou zdesení. Hovori o totalním znicení lesní pudy a života v lese. Případěm se už zabyva Česká inspekce životního prostředí.

V nejcennějších místech šumavského národního parku - v takzvaných prvních a nejprisněji chráněných zónách, devastuji pudu těžké těžební stroje a traktory Kašperskohorských městských lesu či jimi najatých firem. Například mezi Horskou Kvildou a Filipovou Huti, kde leží tisíce kubíků dřeva po lednovém orkánu Kyrill, rozjezdily stroje pudu tak, že připomíná spíše trať závodu terénních automobilu než unikátní mokřady.

Duha kritizuje poškození, podle lesníků je v pořádku

„Poškození přírody je nevratne, půda je rozjezdena a znicena. Je to exemplarni poškození území, které chrani mezinárodní umluvy o ochraně mokřadu. Podle nas se jedna o trestny cin, těžká technika doslova rozmasirovala tu nejcennější přírodu,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který tento týden poničené lesy v šumavském parku objevil. Lesníci Kašperskohorských městských lesu, kteří hospodari na sesti tisících hektarech, nevidi na rozryte pude v lesích nic divneho. tvrdí, že takové poškození je zcela bezne.

„Nesouhlasim, že je půda totalne zdevastovana. K takovému poškození přírody, o kterém mluví Hnutí Duha, dochází zcela bezne. Nikdo není schopen vytěžit dřevo jinak. Proste ještě nejsou vzducholode, kterými bychom dřevo dostali z lesa šetrne,“ ohradil se ředitel lesu Kašperských Hor František Zahradník. Dodal, že až les asanuji, ani ekologičtí aktivisté nepoznaji, že tam těžká technika způsobila paseku. Jiného názoru je ale kašperskohorsky místostarosta František Stibal, který pracuje zároveň i na správě šumavského parku. „Slysim o tom od vas poprvé, ale pokud je situace opravdu tak vazna, tak me to mrzi a jsem otresen. Necham si k tomu zjistit podrobnosti,“ řekl včera Stibal s tím, že už před sesti lety prosazoval, aby město nepožadovalo v restituci lesy v parku, ale spíše nahradni pozemky mimo.

Podle aktivistů je znicena půda i v jihočeské části Šumavy na Boleticku v chráněné krajinné oblasti, kde hospodari vojenské lesy. „Tam je to ještě desetinasobne horsi. Podali jsme oznámení na Českou inspekci životního prostředí,“ řekl Bláha z Hnutí Duha.

Z fotografii porizených aktivisty na Boleticku, které má MF DNES k dispozici, je rozsáhlé poškození lesu patrne. V lesích se navíc povaluji i sudy a kanystry s chemickými latkami či oleji, které z nich unikaji.

„Erozni ryhy vznikly, ale s firmami, které dřevo těží, máme smlouvu, že dostanou zaplaceno až pote, co pudu znovu upravi do původního stavu. I když mají stroje pasy, tak se zabránit rozbahnení pudy po destich neda,“ rika ředitel Vojenských lesu Slavomil Brandtl.

Přiznává, že se oleje do vozidel těžké techniky v lesích v kanystrech objevily. „Vsechno to jsou ale biologicky odbouratelne, tedy ekologické oleje do stroju, takže i kdyby tam nějaký vytekl, tak je to jako kdyby se tam vylil repkovy olej,“ tvrdí.

Inspekce bude situaci mapovat několik dni

Pracovníci České inspekce životního prostředí teď budou potřebovat několik dnu, aby situaci v šumavských lesích zmapovali.

„Je tam velké množství těžebních linek, po kterých se dřevo svazi, všechny budeme muset kompletne projit, dva dny budou malo. Co jsem viděl, je tam cela rada eroznich ryh rozsáhlého charakteru, které se musí dat do pořádku,“ řekl českobudějovicky inspektor František Kratky. Poškození lesa u Horské Kvildy vysetruje sám park, protože jeho strážci zjistili několikrát poškození pudy a porusení zákona o hospodaření v lesích.

„Probiha vysetrovani, co se vlastně v lesích stalo a až bude uzavřene, vyvodime případně sankce a pokuty,“ řekl náměstek správy parku Libor Hošek.

„Sprava parku vůči městským lesům Kašperské Hory ucinila několik vstricných kroku před likvidaci polomů. Třeba to, že bezplatne skolila jejich pracovníky jak chránit přírodu a jak se v cenných místech chovat, takže se nemohou vymlouvat, že nevedeli, že mají těžbu omezit, když je půda podmáčena,“ dodal Hošek.