Tři scénáře pro kůrovce
| Tři scénáře pro kůrovce | |
|---|---|
| Author | Václav Janouš |
| Date | 2007-05-18 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Nova analyza počítá i s možností, že škůdce napadne většinu šumavských lesů
Šumava - Kurovcová kalamita na Šumavě je za dveřmi. „Nejméně ohrožena jsou dna dolin s vodnimi toky, rašeliniste, smíšené porosty a mlade smrkové a podmáčene porosty,“ uvadeji ve své rizikove analyze Rastislav Jakus z ústavu ekologie lesa ve slovenskem Zvolenu a Marek Turcani z Fakulty lesnické a environmentalni v Praze. „Třeba v okolí starých smrkových monokultur, kde se v minulosti premnozil kůrovec, bylo pak už napadeno jen pět procent mladych porostu. Naopak vysoké riziko hrozí předevim v západnía východníčásti parku,“ konstatuji dále vědci.
Podle nich lze Šumavu rozdelit do tři pasem ohrožení a lze pocitat se třemi scenari - od optimistickeho až po katastroficky.
Velmi vysoké riziko přemnožení kůrovce hrozí v místech, kde lednový orkán Kyrill zlamal stovky stromů. Lesníci tak nyní svadeji boj s casem: pokud by totiž kůrovec vyletl z popadaných stromu ve velkem, mohl by napadnout i zdrave stromy.
V ohrožených zónách leží tisíce padlých stromu
Zatímco ti šumavští lesníci, na jejichž území jsou lesy s maximalne dvaceti procenty smrku, mohou být v klidu, jejich kolegove ze Stožecka, Borovoladska či Českozlebska musí být ve strehu.
Tam kůrovec podle rizikove analyzy dvou přednich odborníků na lýkožrouta smrkového uderi nejcitelneji. Tedy v místech, kde po lednovém orkánu Kyrill leží tisíce kubíků dřeva. Kůrovec v šumavských lesích už přitom začal vyletat a napadat stromy.
Co se tedy teď stane?
Podle optimistickeho scenare zásahne jen pásmo s nejvyšším rizikem - tedy místa nejvíce postižena Kyrillem.
Podle realistickeho scenare náletne škůdce na většinu plochy
nejrizikovejsího pásma, ovšem pásmo středního rizika napadne jen ojedinele a rašeliniště či doliny nezasáhne vůbec. A podle nějhorší varianty napadne veškeré lesy kromě ploch s nejnižší rizikovosti, kde se zavrta pod kuru stromu jen ojedinele. „Je téměř jiste, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tři let od poškození stromu větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vyvoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku,“ rika Rastislav Jakus.
Sprava parku chce vytěžit veškeré polomy po větru, tedy zhruba sedm set tisíc kubíků dřeva, do konce roku. To by měla podle odhadu stihnout, protože už nyní má zpracovano více jak 323 tisíc kubíků a zbývá ještě 386 tisíc kubíků. Podle odborníků přitom úplně největší riziko hrozí v oblasti Cerne hory a kalamitní svaznice pod Trojmeznou. „Zde se v minulosti kacely stromy, a vznikaly tak holiny, zatímco menší plochy zůstaly v první zóně, a tedy bez zásahu, čímž došlo k celkovému oslabení porostu,“ řekl mluvčí šumavské správy parku Radovan Holub.
Jak by se tedy měli podle analyzy nyní lesníci zachovat? Především se pustit do biologickeho, mechanickeho a castecne i chemickeho boje. Tedy biologicky bojovat proti kůrovci například rozmistovaním feromonových lapačů a infikovaním lýkožroutu pomoci houbových mikroorgánismu, které jej zabiji. Další formou boje je samozřejmě také odkornovani kmenu popadaných stromů.
Procentuelne vyjadreno: na deseti procentech ploch budou lesníci celoplosne zasahovat třeba odkornovanim. Na dalších dvaceti procentech plochy parku ponechají les samovolnému vývoji - tedy nevytěží zde popadané stromy.
Na zbytku pak lesníci zásahnou jako v beznem hospodářském lese. Mohli by tedy za určitých podmínek pouzit i chemicky postřik. Takové opatření by ovšem musela nejprve schvalit Vláda a ministerstvo životního prostředí.
