Tak nám zabili Šumavu

Tak nám zabili Šumavu
Author	Josef Řežábek
Date	2008-11-22
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

„Tak nám zabili Šumavu,“ řekl by Jaroslav Hašek slovy Josefa Švejka po návštěvě současné Šumavy v jejích nejcennějších, nejstarších a nejkrásnějších lokalitách. Místo nádherných staletých porostů by viděl jen holiny nebo suché stromy, prostě zdevastovanou přírodu. Popisovat současný stav v lokalitách Březníku, Pramenech Vltavy, Trojmezí, Plešného jezera a Černé hory, kde se nacházely dvousetleté a starší porosty, není potřeba. V publikaci Petra Martana „Šumava umírající a ohrožená“ se lze vše fundovaně dočíst.

Co je však velmi podivné, že pracovníci parku, výzkumníci, odborníci z mnoha oborů při prosazování hesla „Příroda si pomůže sama“ nepřišli s myšlenkou uchování alespoň části těch nejcennějších a nejstarších lokalit a jejich ochránění před ničivým kůrovcem, a to z prostého důvodu, že zničení těchto porostů vlastně neumožní použití vědecké metody srovnání výsledků, které by ukázaly rozdíly v dalším vývoji ploch ponechaných zcela bez zásahu a ploch, které by byly též bez zásahu, ale ochráněné před velkým náletem kůrovce. Že je takové řešení možné, je dokumentováno opět v publikaci Petra Martana, neboť tak vznikl a vyvíjel se prales na Boubíně.

Podobně Žofínský prales prošel stejným a ještě pečlivějším vývojem. Nebylo by to jednoduché, ale rozhodně realizovatelné.

Kladu si otázku, zda ponechání působení kůrovce ve všech bezzásahových zónách byl úmysl, aby navždy bylo znemožněno porovnání dvou alternativ, které by mohly vyznít nepříznivě pro linii uplatňovanou parkem, nebo zda se jednalo o nevědomost. To by se ale u významných vědeckých pracovníků nemělo stát.

Osobně se domnívám, že složení porostu při ponechání nejvyššího patra by se více podobalo pralesovitému typu lesa než očekávaná divočina, která se zde asi vyvine. Mimo jiné by se i ukázalo, jaké jsou retenční vlastnosti obou řešení, rozdílná flora, složení porostu apod. Snad by se našlo řešení mimo oblast ŠNP například v chráněné oblasti Královského hvozdu, kde hospodaří Lesy ČR, nebo v oblasti Zátoně, i když plnohodnotná náhrada to již asi nebude. Srovnávací metoda by dala daleko větší možnosti samotným výzkumníkům ve všech směrech. Mimo jiné by mohli daleko důkladněji sledovat přirozené zmlazení v kůrovcem ochráněném území, kde je předpoklad, že by staré semenné stromy produkovaly kvalitnější semeno, vývoj přirozeného zmlazení apod.