Tatry: Rok po vichřici
| Tatry: Rok po vichřici | |
|---|---|
| Author | Veronika Sedláčková, Anetta Petrovičová, Jan Němec |
| Date | 2005/11/18 |
| Source | ČT |
| Genre | televize |
| Respondent | Štefan Katrenič, Štefan Tomáš, Peter Chudý, Jozef Radúch, Martin Dušek |
REPORTÁŽ DNE
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Zítra to bude přesně rok, co slovenské Vysoké Tatry poničila silná vichřice. Vítr způsobil největší ekologickou katastrofu za posledních sto let. A za oběť mu padlo tisíce kubíků dřeva. Jak to v Tatrách vypadá nyní, zjišťovala Anetta Petrovičová.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Loňská vichřice Vysoké Tatry na vždy změnila. Orkán devatenáctého listopadu 2004 zabil dva lidi, zničil více než dvanáct tisíc hektarů lesa. Tatry připomínaly spíš divokou skládku dřeva než národní park.
/ukázka - 20. 11. 2004/
obyvatel Vysokých Tater
Toto je katastrofa.
obyvatelka Vysokých Tater
To se nedá říct, to jsou úplně zničené Tatry.
/konec ukázky/
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Trvalo několik dní, než se podařilo zprůjezdnit aspoň hlavní cesty, odklidit dvory, opravit nejvážnější škody. Před rokem stál na těchto místech hustý smrkový les. Vichřice ho doslova skosila. Tatry tehdy padly na kolena. Místní dnes ale tvrdí, že se opět postavily na nohy. Po dvanácti měsících polovina kalamitního dřeva zmizela. Na hřbitově, který se před rokem změnil na dřevařskou dílnu, se opět pochovává. Železniční přejezdy, které zakrývaly popadané stromy, opět fungují. Štefan Katrenič si na vichřici pamatuje jako na jeden z nejhorších dní ve svém životě. Jako majitel stavební firmy si ale za poslední rok polepšil. Opravoval zničené domy, rekonstruoval poškozené hotely.
Štefan KATRENIČ, majitel stavební firmy
Zkrátka, zakázky jsou, pracujeme, děláme, co se dá.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Majitelé tohoto penziónu se před rokem velmi obávali zimní sezóny. Všichni hosté po kalamitě zrušili svoje rezervace.
spolumajitelka hotelu, Vysoké Tatry /21. 11. 2004/
Mysleli si, že je to úplně odříznuté od světa.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Dnes tvrdí: "Ztráty sice byly, ne však zničující."
Štefan TOMÁŠ, majitel hotelu, Vysoké Tatry
Dá se říct, že z nějakých padesáti, šedesáti procent byly zaplněné hotely.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Počet turistů v zimě klesl. V létě jich naopak přijelo do Tater víc. A to i přesto, že v červnu zachvátil slovenské hory obrovský požár.
Peter CHUDÝ, Agentura pro cestovní ruch, Vysoké Tatry
Ta nadcházející zimní sezóna by měla potvrdit ten stoupající trend, který se už ukázal v létě tohoto roku.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Vichřice změnila tatranské lesy, život místních obyvatel i lesních zvířat. I když silný vítr vycítili dva dny dopředu a stihli utéci, na nové prostředí si museli dlouho zvykat.
Jozef RADÚCH, zoolog
Tito přistěhovalci, když tam přišli, tak ty teritoriální vazby a vztahy tam byly nutně narušené.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Kalamitě z předloni se podle odborníků nedalo předejít. Následky vichřice však mohly být menší, kdyby měly lesy lepší strukturu, kdyby se rozumněji těžilo. Všechna tato kdyby se měla zohlednit při další výsadbě lesů. A aby se na to nezapomnělo, zítra v Tatrách odhalí památník, který bude devatenáctý listopad 94 připomínat.
ROZHOVOR
Jan NĚMEC, moderátor
A naší zpravodajku Anettu Petrovičovou teď zdravím živě po telefonu. Dobrý večer.
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Dobrý večer.
Jan NĚMEC, moderátor
V reportáži jsme viděli, že ještě rok po katastrofě jsou na mnoha místech zlámané a vyvrácené smrky. Řekněte, jsou tyto neodklízené plochy ještě rozsáhlé?
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Nedá se říct, že jsou rozsáhlé. Určitě nikdo nepočítal s tím, že největší ekologickou katastrofu na Slovensku se podaří úplně odstranit za dvanáct měsíců. A tedy je tam stále vidět i jednak popadané stále kalamitní dřevo, které se zatím nepodařilo odklidit. Buď jsou to nepřístupné terény, anebo prostě terény, do kterých se těžká technika zatím nedostala. Je třeba připomenout, že vichřice zničila tisíce hektarů lesa. A jen odstranění spadlého dřeva si kompetentní předsevzali do dvou let. Pokud to porovnám já osobně, jak vypadaly Tatry před rokem po tom zničujícím větru a dnes, musím říct, že vypadají podstatně lépe. Lépe samozřejmě z toho pohledu, že ze země už netrčí jakési kopce, které bývaly kdysi stromy, ale odborně zřezané kmeny stromů. Je odstraněna podstatná část popadaného dřeva. Cesty jsou průjezdné. Turistické chodníky do velké míry vyčištěné. V městech jsou opravené lavičky, osvětlení. Samozřejmě pro milovníka Tater, který tam i dnes přijede, je to stále smutný pohled. Ale už není to tak deprimující pohled jako před rokem. A ještě můžeme vzpomenout čísla. Z Vysokých Tater se za poslední rok podařilo odstranit sedmdesát sedm procent kalamitního dřeva a z Nízkých Tater dokonce devadesát procent.
Jan NĚMEC, moderátor
Agentura ČTK citovala Petera Plachého, šéfa kanceláře obnovy Vysokých Tater, který prohlásil: "Připravuje se hodně projektů." Jak by tedy měla vypadat další obnova Tater?
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Tak ty projekty probíhají už od minulého roku. Nejsou to projekty, které by nebyly ještě uvedeny do života. Ty projekty souvisí s jediným, co nejrychleji, nejefektivněji obnovit život v Tatrách. Je to, jde například o dočištění území v městech a v jejich okolí, vyčistit lesy od haluziny, protože například dnes jsou stroje stále vytažené na vyvážení samotného dřeva. Pokračuje se v čištění protipožárních pásem, sto metrů od obytných zón. Primátor Vysokých Tater by chtěl připravit obchodní a nebo jinak řečeno zlatou uličku ve Smokovci. Chtějí také udělat jistý chodník okolo celých Tater.
Jan NĚMEC, moderátor
Vlastně už hned po kalamitě začaly spory lesníků s ochránci přírody. Nehrozí třeba teď více sjezdovek a podobně?
Anetta PETROVIČOVÁ, redaktorka
Kalamita na jedné straně, je pravda, že lidi rozdělila, na druhé straně i mnoho lidé spojila. V čem nejvíc rozdělila lidi ve Vysokých Tatrách, jednak je to už vzpomenuté komerční využití Vysokých Tater. Zatím dá se říct, že je uzavřený jistý krajský mír. Dnes jsem si povídala s představitelem TANAPu, co je státní ochrana lesů. Ten hovořil, že se jim podařilo uzavřít dohodu, že ochranáři ustoupili od toho požadavku, aby se vůbec nezasahovalo do přírody, a tedy budou souhlasit s tím, že už dnes existující sjezdovky budou rozšířené. Ale na druhé straně nebudou moct vznikat nové. I to ale samozřejmě může stále změnit, protože plán rozvoje Tater se zatím definitivně nepřijal.
Jan NĚMEC, moderátor
Já vám děkuji. To byla naše zpravodajka Anetta Petrovičová.
KONEC ROZHOVORU
ROZHOVOR
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Já vítám Martina Duška, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny. Dobrý večer.
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane řediteli, podle vás, jak dlouho potrvá obnova Tater poničených nejprve větrnou smrští a poté i rozsáhlým požárem?
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Tak pokud budeme tu obnovu chápat v tom horizontu, kdy řekněme na těch plochách, kde spadly stromy, porostou stromy nové, malé, tak to bude v horizontu několika let. Ovšem samozřejmě na tu původní podobu, tak jak jsme na ni byli zvyklí, se vzrostlými stromy, tak si budeme muset počkat mnoho desetiletí. Troufnu si říct, že to bude tak délka jednoho lidského života.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Co je nyní podle vás pro obnovu Tater nejdůležitější?
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Tak určitě je důležité, aby vlastně ta výsadba stromů na těch plochách, kde byly odstraněny polomy, probíhala takovým způsobem, aby byly více využívány přirozené, aby bylo více využíváno přirozené druhové složení, to znamená, aby tam nebyly jenom smrky, aby tam byly další dřeviny, které do těch lesů patří. A zároveň je nesmírně důležité, aby ten les byl sázen trošku a potom zároveň i vychováván, těm dalším zásahům se říká výchova lesa, vychováván trošku jiným způsobem, než jak to probíhá v hospodářských lesích, abychom za nějakých osmdesát, devadesát let nedošli do stejného stavu, že tam budeme mít stejnověké smrkové lesy a nějaká další vichřice může zase způsobit to samé, co loni.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Tedy tyto slovenské hory by podle vás po tom, co budou mít za sebou úplnou sanaci, obnovu, neměly vypadat tak, jako vypadaly před vichřicí a požárem?
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Tak možná zdálky na první ohled, pohled to bude pro laika podobné, ale měla, měla by ta struktura lesů být trošku jiná.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Máme tady spory lesníků a ekologických organizací, už před požárem, po větrné smršti. Ekologové, ale také ředitel Národního parku Šumava, který Tatrám poskytl pomoc, upozorňovali na to, že lesníci svážejí polámané stromy z oblastí, které jsou přísně chráněny. Jak velký problém může být toto podle vás?
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Tak určitě by bylo zajímavé a vzhledem k poslání národního párku nutné ponechat určité části i těch ploch, které byly tou větrnou smrští postiženy, přirozenému vývoji, to znamená, nezasahovat do nich a v podstatě brát je jako jakousi laboratoř přírody a studovat jevy, které tam probíhají. Pokud vím, tak tato plocha vlastně ponechaná obnově je dnes řádově v jednotkách procent rozlohy Tatranského národního parku. Ale myslím si, že to, co je nejdůležitější teď a v čem by se měli shodnout ochranáři i lesníci a společně jaksi se proti tomu postavit, by byla nějaká další, další činnost v Tatrách, která by umožnila komerční využívání, rozšíření, výstavbu různých objektů a tak dále. A to si myslím, že by bylo určitě špatně a proti tomu by měli jak lesníci, tak ochranáři upřít svou pozornost.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Lesníci také upozorňují na to, že by mohl hrozit kalamitní, mohla hrozit kalamita kvůli kůrovci. Pokud se nezačne likvidovat polámané stromy, nezačnou likvidovat polámané stromy i v oblastech, které jsou nejpřísněji chráněné, myslíte si, že je tato obava oprávněná?
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Tak to je stejné, stejný spor, stejný problém nebo velmi podobný, jaký řešíme na Šumavě. Samozřejmě v těch oblastech, kam se nezasahuje, tak ty lesy jsou různověké. A to znamená, ten kůrovec je, kdybych to řekl lidové, nesežere kompletně celé. Čili v těch přirozených smrčinách je kůrovec řečeno s trochou nadsázky vzácným broukem a samozřejmě se tam vyskytuje, vyskytovat bude, ale ta jeho činnost nebude, nebude nijak rozsáhlá. Čili tohodle bych se nebál.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane řediteli, děkuji za rozhovor i vám, na shledanou.
Martin DUŠEK, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
Na shledanou.
