Trojmezná: další debakl správy národního parku?

Trojmezná: další debakl správy národního parku?
Author	red
Date	2002-06-08
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Šumava – Navzdory předpokladům správy šumavského národního parku poklesla vloni početnost kůrovce na necelou polovinu oproti roku 2000 i v Trojmezenském pralese, kde kácení stromů zabránila v roce 1999 blokáda. Ukázalo se, jak tvrdí ekologické Hnutí Duha, že porážení stromů má na populaci kůrovce v pralesovitých porostech malý vliv: mnohem důležitějším faktorem je počasí a přirození nepřátelé.

Podle Duhy se nepotvrdily ani prognózy lesnických „odborníků“, na základě kterých správa parku rozhodovala o dalším kácení stromů. Ty očekávaly, že na konci roku 2000 bude – pokud nedojde ke kácení – v Trojmezenském pralese 29 000 napadených smrků. Ve skutečnosti to bylo třikrát méně. A letos počet nově napadených stromů opět poklesl.

Horské smrkové pralesy, jejichž je kůrovec přirozenou součástí, se v národním parku vyvíjejí už jen na Trojmezné: v ostatních správa parku napadené stromy kácí. Kolísání počtu kůrovce na Trojmezné potvrzuje, že jde o přirozený proces obnovy pralesa. Kácení smrků by tento přirozený trend nezpomalilo, ale mohlo by jej i urychlit – může dojít k rozvratu lesa větrem a ke vzniku holin. To hrozí třeba na Smrčině, kde populace kůrovce poklesla rychleji než na Trojmezné, ale vznikly holiny.

Správa parku přesto letos opět povolila kácení kůrovcem napadených stromů ve zbytcích šumavských přirozených lesů, dokonce i v unikátních mokřadech. Porážení stromů v nejcennějších lokalitách je v příkrém rozporu s posláním národního parku i s běžnou praxí v Evropě. Setkalo se proto s ostrou kritikou českých i zahraničních odborníků. Kácení bude letos pokračovat ve 48 prvních zónách. Početnost kůrovce přitom odpovídá normálnímu výskytu v přirozeném smrkovém lese: potvrzuje to i sama správa parku.

Správa parku podle Hnutí Duha uvádí, že v monokulturních umělých smrčinách v blízkosti Trojmezenského pralesa kůrovce přibylo. Dokládá to, že přirozený porost má silnější obranné mechanismy než labilní umělá monokultura – v nich by se také mělo proti kůrovci diferencovaně zasahovat. V porostech, které s bezzásahovou zónou bezprostředně sousedí, se množství kůrovcem napadených stromů nezvýšilo.

„Vývoj na Trojmezné je dalším debaklem prognóz lesních inženýrů a potvrzuje, že na vývoj kůrovce má počasí a jeho přirození nepřátelé větší vliv než porážení stromů. Namísto aby správa parku chránila přirozený vývoj v unikátních pralesích, kácí staleté stromy kvůli nepříliš cenným umělým monokulturám smrku v okolí. Kácení v prvních zónách na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany – zachování přírodních, člověkem přímo neovlivněných procesů, což je i hlavním posláním národního parku,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha