Víc než třetina smrků uschla

Víc než třetina smrků uschla
Author	Ivana Harantová
Date	2003-10-24
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Šumava – Podrobný monitoring Trojmezenského pralesa, který v roce 1999 mediálně zviditelnila blokáda Hnutí Duha, provedli v uplynulých dnech správci Národního parku Šumava. Jeho výsledky prý ukázaly, že víc než třetina vzrostlých smrků v této první zóně ochrany přírody uschla. V přepočtu na plochu je to přes čtyřicet procent její rozlohy. Potvrzuje to mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík. „Jde o smrkový porost, který se vyvíjel dvě stě padesát a více let. Přestože značná část dnešního pralesa byla v minulosti hospodářsky využívána, patří Trojmezí mezi nejzachovalejší pralesovité porosty v Čechách,“ přibližuje Kantořík. Správa parku podle něj v roce 1999 chtěla v této lokalitě zachránit pralesovité zbytky, jimž hrozilo masivní napadení kůrovcem, aktivním zásahem, který představuje poražení a oloupání napadených stromů a jejich ponechání na místě. Asanaci však správa neprovedla vzhledem ke zmíněné blokádě ekologických aktivistů. „V roce 1999 se tak v této oblasti vyrojil kůrovec ze 4346 krychlových metrů smrku. Pro rok 2000 i další roky asanace ztratila smysl; napadení bylo příliš rozsáhlé a případný zásah už by vytvořil nežádoucí holiny a otevřel porosty větru,“ vysvětluje Kantořík. Podle něj je těžké posoudit, do jaké míry jde o přirozený vývoj Trojmezenského pralesa, který, jak ekologičtí aktivisté uvádějí, blokáda zachránila. Z pohledu staletí, po která se porosty v této oblasti vyvíjely, je však prý jejich rozpad nepřirozeně rychlý. „Podle sčítání z roku 1998 bylo v Trojmezenském pralese celkem 22 644 kubíků souší, což je plocha zhruba 72 hektarů. Tehdy byl ještě zásah možný. Nyní je souší přes 66 tisíc kubíků, což představuje plochu 237 hektarů,“ konstatuje Kantořík. Rychlost rozpadu smrkových porostů na Trojmezné podle něj už nyní reguluje jen kolísající průběh počasí – v chladných a deštivých letech je výskyt brouka nižší, v suchých a teplých naopak výrazně stoupá. „Pozoruhodné porovnání nabízí stav na sousední Smrčině, kde byl v roce 1999 aktivní zásah proveden. Tehdy tam bylo asanováno 3833 kubíků, o rok později už jen 667 a letos pouhých 40 kubíků kůrovcem napadených stromů. Smrčina tak zůstává zelená,“ upozorňuje Kantořík.