Vědci a šumavský kolovrátek

Vědci a šumavský kolovrátek
Author	Vladimír Just
Date	2009-01-24
Source	aktualne.cz
Genre	internet
Respondent

Blog V. Justa

Vědci bádají a šumavský kolovrátek vrže dál

23. ledna jsem se znovu přesvědčil o tom, že naše média, včetně tzv. seriozních, jsou v některých tématech nereformovatelná: například setrvalé mystifikace o Šumavě, jimiž pravidelně zásobují občany, vydávají za informace dokonce i v hlavních zpravodajských relacích. O co nejnověji jde?

Nejprve jsem si na internetu přečetl oficiální zprávu, že tým renomovaných přírodovědců zveřejnil výsledky pečlivého desetiletého průzkumu samotného jádra šumavského národního parku v oblastí tzv. horských smrčin (Modravsko). Tedy tam, kde člověk nechal v minulém desetiletí výjimečně přírodu na pokoji a přestal ji řídit (jako v jádru každého národního parku) motorovou pilou. Na základě nejmodernější techniky včetně družicových snímků, přinesl pečlivý komparativní průzkum, srovnávající stav přirozené obnovy lesa z let 1998–2008, tvrdá data: pod uschlým patrem lesa připadá na jeden hektar 2 540 mladých stromků. Přitom k obnově pralesa by stačilo pouhých 500 kusů na hektar. Tato nevyvratitelná data definitivně odsunují do říše pohádek (jak jsem se naivně domníval) diletantské strašení ze „zániku Šumavy“, opakované znovu a znovu navzdory faktům některými místními politiky (Tomáš Jirsa, Jan Zahradník aj.). Konečně snad ten kůrovcový kolovrátek přátel dřevařských firem i tradičního lesnického hospodaření zmlkne. Mýlil jsem se!

Téhož 23. ledna po 18. hodině jsem si pustil Události v regionu (redaktor Petr Šuléř, vedoucí vydání Adam Komers), a nestačil jsem se divit: kolovrátek vrčel dál. Ani slovo o vědeckém týmu, konkrétních závěrech i metodice výzkumu, ani slovo o zjištěných počtech mladých stromků a o jejich potěšitelné věkové i druhové rozrůzněnosti, ani slovo o tom, že v Bavorsku docházejí ke stejným výsledkům už řadu let. Opět jen kolovrátek o tom, zda kácet či nekácet, zda si příroda v boji s kůrovcem pomůže sama – čili nic. Jako bychom nebyli v národním parku, a jako bychom nemluvili pouze o jeho malé, vyčleněné části (ani ne čtvrtině!), kde se nechává příroda na pokoji, ani slovo o tom, že navzdory mediálnímu strašení nesežral brouk po celou dobu kůrovcové hysterie více než 3–4 %. stromů v parku. Už takto položená otázka (kácet – nekácet), aniž se uvede kontext (KDE kácet a KDE naopak nekácet) je demagogií. Jedinou starostí komentáře i reportéra bylo to, zda obce přijmou či nepřijmou dané vědecké závěry: jak jinak, nepřijmou! A namísto vědců (ti byli manipulativně nahrazeni pouhými ekologickými aktivisty – či stranou zelených) dostal slovo opět vrchní „kolovrátkář“ senátor Tomáš Jirsa, který zalitoval osudu 400 let starých stromů u posvátných Pramenů Vltavy. Věda nevěda, rozvrzaný kolovrátek skřípe dál. Kolik ještě vědeckých výzkumů bude nutno podniknout, aby ho Kavčí hory konečně přestaly pavědecky roztáčet?