Vědci radí, aby správci Šumavy nechali stromy v I. zónách ležet

Vědci radí, aby správci Šumavy nechali stromy v I. zónách ležet
Author	ČTK
Date	2007-03-05
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

České Budějovice - Zhruba 20 vědeckých pracovníku univerzit a ústavu Akademie věd doporučuje, aby se dřevo z prvních zón šumavského národního parku, které pokácel nedávný orkán Kyrill, nechalo ležet a netěžilo. Sanovat radí odborníci pouze stromy, které vítr zlámal až ve druhých zónách, tedy v místech, kde se smí kácet. Svá tvrzení opírají o výsledky vědeckých studií o podobných událostech v sousedním Národním parku Bavorský les či v Tatrách.

Stanovisko dnes vědci rozeslali ministrům životního prostředí a zemědělství i hejtmanům Jihočeského kraje a Plzeňského kraje. Reaguji v něm na diskusi, jež se po orkánu rozpoutala právě okolo likvidace popadaných stromu v šumavském parku. Zatímco jeho správci jsou pro úklid stromu z druhých zón, aby zabránili kůrovci, ekologové chtějí nechat dřevo ležet.

Podle vědců jsou vichřice a následné polomy spojené i s přemnožením kůrovce součástí přirozených lesních procesu. Naznačuji, že vyhrocená debata se vede zatím jen v úrovni kůrovcové kalamity. Nezabývá se podstatou, tedy přirozeným vývojem lesa, jehož zachování je účelem národních přírodních rezervaci a prvních zón národních parku. „Proto zde takové události nezakládají žádný důvod k likvidaci následku vichřice s využitím těžké techniky a vyklizením dřevní hmoty,“ píše se ve stanovisku. Kácením podle nich vznikají v nejcennějších oblastech Šumavy rozsáhlé holiny, které otevírají cestu větru a přispívají k vyvracení a lámání dalšího porostu. Těžit by se mělo jen dřevo ze druhých zón a pouze z nich, pokud nejsou navrženy výhledově do první zóny nebo jako bezzásahové. Odborníci nedoporučují ani loupání kury z popadaných stromu v prvních zónách.

„Jejich doporučení mají reálný podklad, jsou bezesporu přínosem. Vyžaduje to však celospolečenskou i politickou podporu. Co se týká navrhovaných nových zón, ty ještě nejsou schváleny,“ uvedl ředitel šumavského národního parku Alois Pavličko.

Vědci navrhují, aby ministerstvo životního prostředí připravilo pro lesy v národních parcích, rezervacích a chráněných oblastech jednotné pokyny pro hospodaření v nich. „Tato území mají jiné poslání než lesy hospodářské, a jejich management by tedy měl respektovat především zájmy ochrany přírody,“ dodávají odborníci.

Větrná smršť v parku pokácela na 687.000 metrů krychlových dřeva, těžaři už zlikvidovali kolem 11 procent polomů. Práce začaly před více než měsícem. Správci parku předpokládají, že tímto tempem zvládnou následky kalamity odstranit do července. Národní park Šumava se rozkládá na 68.064 hektarech. Lesy zabírají téměř 50.000 hektarů.