Většina návštěvníků Šumavy nechce jen chodit na túry, ale chce se i bavit

Většina návštěvníků Šumavy nechce jen chodit na túry, ale chce se i bavit
Author	Václav Míka
Date	2003-10-23
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent	Václav Veselý

Rozhovor se starostou obce Srní na Klatovsku Václavem Veselým (nestraník, zvolený na kandidátce KSČM)

Obec Srní leží v krásné přírodě Národního parku Šumava mezi říčkami Vydra a Křemelná. Právě údolí Vydry je vůbec nejnavštěvovanějším místem Šumavy, každým rokem sem zavítají tisíce turistů. V létě proto míří davy turistů i do autokempu Antýgl, který pod obec Srní patří. Zatímco mimo sezonu žije v obci jen 340 stálých obyvatel, v době letních prázdnin se jejich počet zvyšuje až ke dvěma tisícovkám. Nejenom o problémech spojených s rozvojem turistického ruchu jsme hovořili se starostou Srní V. Veselým. Ten je ve funkci neuvolněného starosty již druhé volební období.

• Podle informací regionálního tisku se rekreační zařízení na Šumavě v letošním létě potýkala s poklesem počtu turistů. Jaké zkušenosti v tomto směru máte u vás?

Turistů, kteří přijíždějí na jeden dva dny, je podle mne stále stejné množství. Ale ubylo těch, kteří si naplánovali pobyt na delší dobu, alespoň na jeden týden. Je to způsobeno chybějícím zázemím. Ne všichni turisté totiž chtějí poznávat krásy přírody a chodit po turistických stezkách. Takoví jistě také jsou, ale je jich podle mého odhadu asi jen 20 %. Většina lidí nechce chodit stále po stejných trasách jako před rokem a dívat se na ta samá místa. Chtějí se bavit, zasportovat si. Zázemí, které by to umožňovalo, ale v Srní nemáme. I to je důvod, proč počet zejména zahraničních turistů klesá.

• Může obec v tomto směru něco změnit k lepšímu?

Provádíme změny v územním plánu obce tak, abychom měli přednostní právo na odkup pozemků poblíž silnic od Pozemkového fondu. Snad se nám to podaří již příští rok. Na odkoupených pozemcích bychom pak rádi vybudovali hřiště pro kopanou, volejbal, házenou, jeden nebo dva tenisové kurty a minigolf. Zkrátka sportoviště vyloženě pro rekreační účely. Víme, že by si takový areál na sebe těžko vydělal, snad by se ale mohly pokrýt aspoň režijní náklady. Zároveň by se tak vyřešil i problém zdejší mládeže, která mnoho možností pro využití volného času nemá. Výstavba areálu ale bude také záviset na tom, zda se nám na ni podaří získat dotace. Rádi bychom je získali iz programů EU.

• Ve vaší obci jsou dva hotely a více než dvě desítky penzionů. Jak jste spokojen s výběrem tzv. horského poplatku?

Některá ubytovací zařízení platí vzorně, u jiných mám o tom vážné pochybnosti. Bohužel, zákony nám nedávají příliš možností výběr tohoto poplatku kontrolovat. Podle mého odhadu proto každým rokem díky tomu přicházíme asi až o půl miliónu korun.

• Obec Srní leží v oblasti, kde do začátku devadesátých let býval vojenský prostor. Dosud jsou na některých místech v okolí vaší obce cedulky, upozorňující na nevybuchlou munici.

Po roce 1990 zástupci armády tvrdili, že odstranění munice bude trvat šest až sedm let. Ale Okresní úřad v Klatovech trval na převzetí pozemků od armády. Nicméně se o asanaci prostoru po vojácích nepostaral. Pouze vyvěsil varovné tabulky.

• Problémem venkovských obcí bývá dopravní obslužnost. Jak je tomu u vás?

Během letních prázdnin je poměrně slušná díky provozu ekologických autobusů, které turisté hojně využívají a které jsou částečně dotovány ministerstvem životního prostředí. Ale mimo sezonu je to špatné. Pamětníci dokonce říkají, že taková byla situace u nás naposledy v padesátých letech. V šest hodin ráno jede autobus ze Sušice k nám, na Modravě se otočí a sveze školáky do Sušice. Podobně na otočku pak už vyjíždí ve tři hodiny odpoledne ještě jeden autobus, který zase školáky odveze domů.

• Řadu let se profesionálně pohybujete v oblasti lesnictví. Jak se z této pozice díváte na spory ekologů se současným vedením šumavského národního parku?

Díky ekologickým iniciativám teď máme na Šumavě 11 tisíc hektarů suchého lesa. To zvyšuje nebezpečí eroze. Když byl na Šumavě zdravý les, tak hladina Otavy v Sušici při silných deštích začala stoupat po dvou třech dnech. Když zaprší teď, tak hladina stoupne už po jedné hodině. Hnutí Duha také prosadilo, aby stromy poražené kvůli kůrovci v říční nivě Otavy mezi Čeňkovou Pilou a Sušicí zůstaly poražené a zbavené kůry na místě. Jenže když přijde velká voda, tyto kmeny stromů vytvoří hráze, voda stoupne ještě víc, než by tomu bylo za normálních okolností. Důsledkem jsou pak stržené silnice. Velmi mne v této souvislosti štve pořad České televize Nedej se, který považuji za tendenční a jednostranně stranící ekologickým iniciativám. Nedávno také Česká televize odvysílala dokument o zdejší oblasti, který natočila Lída Rakušanová. Jeho vyznění bylo takové, že samosprávy šumavských obcí jsou neschopné. Žádali jsme po ČT omluvu. Nakonec se nám omluvil, zřejmě na příkaz ředitele ČT, jen kameraman.