V I. zóně parku bude příroda ponechána přirozenému vývoji

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


V I. zóně parku bude příroda ponechána přirozenému vývoji
Author Marie Míková
Date 1995-06-08
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Na jednání Rady Národního parku Šumava zazněly od starostů obcí zcela konkrétní připomínky

Ve Vimperku se v polovině května konalo jednání regionální sekce Rady Národního parku Šumava. Deset přítomných členů a třináct přizvaných účastníků projednávalo za řízení předsedy sekce, poslance Parlamentu ČR, Ing. Ivana Bečváře, pět bodů programu.

Ze zápisu z jednání je vidět, že činnost Parku se stává oproti minulosti méně kontroverzní, i když z hlediska návštěvníků Šumavy nebudou asi některá omezení přijímána s plným pochopením.

Nový návštěvní řád

Prvním projednávaným bodem byla příprava návštěvního rádu Národního parku Šumava (NPŠ), který bude vycházet z nové zónace a nově vzniklých klidových území. Zmíněné oblasti představují asi 20 procent území Parku. Návštěvníci se v něm mohou pohybovat pouze po vyznačených trasách a v určitém období.

Závažnější připomínku přednesl pan Miloš Picek, vedoucí Regionálního sdružení Šumava, když se dotázal na výjimky pro místní občany. V odpovědi vyjádřil Ing. Vladimír Hladilin, vedoucí útvaru odborné a výzkumné činnosti Správy NPŠ, že nová zónace je krokem vpřed a umožňuje aktivní ochranu přírody. Možnost výjimek pro místní občany však podle zápisu nekomentoval.

Ředitel Správy NPŠ Ing Ivan Žlábek pak odmítl přesun dalších lokalit mezi jednotlivými zónami. První zóna už se podle něj dělit nebude. Dále pak potvrdil, že v klidových oblastech stejné jako v I. zóně nebude povolen sběr lesních plodů.

Zhodnocení zimní sezóny

Úpravu běžeckých lyžařských stop zajišťují tak zvané mikroregiony. Jako příklad k následování slouží mikroregion Horská Kvilda, který dokázal získat na úpravu lyžařských stop osmdesát tisíc korun.

Oprávněná kritika od Ing. Ivana Bečváře směřovala k oblasti Železné Rudy, kde byla letos úprava lyžařských stop nedostatečná. Starosta Železné Rudy pan Vladimír Šimčík uvedl, že městské zastupitelstvo už přijalo opatření, aby se podobná situace neopakovala.

Zemědělství v NPŠ

Na území Parku leží 5 700 hektarů zemědělské půdy a z nich je 90 procent zatravněno. Na veškeré zemědělské půdě v Parku hospodaří patnáct zemědělských subjektů. Převážně se jedná o extenzivní hospodaření zaměřené na chov užitkového skotu. V poslední době pak přibývají masná plemena. Zemědělství tak významně přispívá k údržbě bezlesní krajiny, která je nezbytnou součástí Šumavy.

Z diskuze vyplynulo, že ve vlastnických vztazích k zemědělské půdě je v Parku ještě mnoho nejasností. V jednání o problematice zemědělství v NPŠ bude pokračovat nově vytvořená pracovní skupina, která k němu hodlá přizvat poslance Parlamentu ČR pana Macha.

Stánkový prodej v NPŠ

Správa Parku chce společně s obcemi postupně odstraňovat negativní jevy související se stánkovým prodejem. Není zatím zamýšlena jeho úplná likvidace, ale určité zkulturnění. Odpovědnost za to by měla spočívat na obecních, městských ale i okresních úřadech.

Stánkový prodej existuje, jak informoval poslanec Ivan Bečvář, všude v Evropě. Je však třeba ho umístit do lokalit, kde nepřekáží a nekazí estetický dojem. Dr. Škácha zase konstatoval, že stánkový prodej je významným zdrojem příjmu obcí, ale některými úniky obce o peníze přicházejí.

Závěrečná diskuze

Široká tématika poslední části jednání ukázala na množství problémů, které v NPŠ existují. Dr. Stíbal, starosta Kašperských Hor informoval o možnosti těžby zlata v jejich okolí. Podle starostových slov hrozí vytvoření rozsáhlého důlního revíru na Šumavě. Největší ohrožení krajiny pak údajně spočívá v úpravě rudy, ke které by měl být mimo jiné používán i kyanid.

PhDr. Jiří Frydlewicz, starosta Kvildy mezi jiným poukázal na nevhodnost používání šotoliny k zimnímu posypu v oblasti NPŠ. Pan Eduard Hones, starosta Horské Kvildy uvedl, že se objevují potíže ze strany Parku, znemožňující místním občanům samovýrobu ekologického paliva – dříví.

Chov psů v Parku, pohyb psích spřežení, nespokojenost myslivců a rybářů, odstřel rysů, lyžařská sjezdovka, odpočinková místa pro vodáky, Hálkova chata v údolí Vydry, územní plán Kvildy, kanalizace a čistírny odpadních vod, ekologické vytápění a další témata, o kterých se mluvilo, jen dokreslují již zmíněné množství problémů.