V parku nikdo poklady hledat nebude

V parku nikdo poklady hledat nebude
Author	Tomáš Nováček
Date	2001-11-12
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Ivan Žlábek

Vimperk – Hledači pokladů v Národním parku Šumava jsou pro jeho ředitele Ivana Žlábka ztělesněním problémů, které kulminovaly až v policejní šetření v souvislosti s údajným stomilionovým úplatkem. „Měl jsem s nimi rovnou vyběhnout,“ říká Ivan Žlábek o skupince nadšenců, které po třech letech vypršelo povolení k průzkumu u Pramenů Vltavy. Ti hledají zasypaný důl, který by měl ukrývat cennosti, zanechané na místě za II. světové války německými vojáky. Park už ale další podobné povolení udělit nehodlá. Nikomu.

• Přesto je trochu zvláštní, že park pustil do prvních zón hledače pokladů, když běžného turistu může za pouhé odbočení z vyznačené stezky čekat pokuta?

Rozumím. Ale výhledově by měly první zóny fungovat právě jenom k výzkumu. Veškerá lidská činnost, která v nich bude, by měl být jenom výzkum a sledování toho, co se tam děje. Výsledky průzkumů, k nimž v parku dochází, dostává park k dispozici. Jak bychom dělali ochranu přírody, kdybychom ji neznali? Přínos do lidského vědění je jedním z posláním parku. Ne jenom turistika a ochrana přírody.

• Takže vpustit do parku někoho, kdo deklaruje výzkum, je ve vaší kompetenci?

Ano, pokud jde o výzkum a průzkum, má k udělení povolení kompetence správa parku. Když se nějaký podobný výzkum povoluje, tak se většinou úzce nějakým způsobem týká ochrany přírody. V reálné době probíhá na území parku nějakých sto dvacet výzkumných programů. V podstatě nevím v České republice o organizaci, jež se podílí na výzkumu okolo přírody, která by tady neměla svůj výzkumný program. Stejně tak jsme povolili hydrogeologický průzkum oněm hledačům pokladů.

• Těm ale 20. října skončilo povolení a podle vašich prohlášení to vypadá, že od parku už další povolení nedostanou. Proč tak najednou?

Protože se to dostalo do fáze – začneme hrabat poklad, a to je úplně o něčem jiném. V tuhle chvíli už ani správa k udělení povolení není kompetentní. Na to je podle mého zodpovědným orgánem státní správy Báňský úřad, který musí rozhodnout, jestli se bude kopat, či nikoliv. Park už je v tuto chvíli pouze dotčeným orgánem, který řekne, za jakých podmínek se může kopat dál.

• Zvěsti o pokladu ale přece mohou přilákat desítky jiných zájemců, kteří pod rouškou ušlechtilého výzkumu půjdou za stejným cílem, když je tak jednoduché získat k výzkumu povolení.

To jsou bohužel věci, na které si nyní musíme dávat větší pozor, aby nám tam teď, když se provalilo, co se tam kope, nezačali proudit lidé s motyčkami a nechtěli hledat odznaky po mrtvolách. To samozřejmě nechceme v žádném případě dopustit.

• Vy jako vlastník pozemků jste ale věděli dopředu, že se bude hledat poklad?

To ano, ale už od počátku jsem jim říkal, že jakmile skončí samotný hydrogeologický průzkum a začne se kopat poklad nebo něco takového, chci písemně deklarovaný zájem státu. Takže jsme s nimi udělali rámcovou dohodu, že mohou po tři roky provádět výzkum, ale jen se svolením státní správy, která na ně bude dozírat. Jenže se staly dvě věci. Z toho, co jim státní správa určila, nic nedodrželi. Třeba dohodnuté termíny od kdy do kdy se bude kopat a kdy to bude zasypané. Nedodrželi navíc ani naši podmínku coby vlastníka pozemku, že se to nerozkřikne, aby nám to tam lidé nerozhrabali. Jenže dělníci, kteří tam pro ně kopou, roztroubili někde v hospodě, že hledají v parku jantarovou komnatu.

• Připouštíte vy osobně její existenci? Podle mě jsou to nesmysly. Takže s ukončením povolení vyvstaly problémy?

Na poslední společné schůzce bylo všechno v pohodě, a najednou na mě začali psát stížnosti. Naposledy přišel dopis, ve kterém mi napsali, že deklarování státního zájmu je snad dostatečné v tom, že jsem já, jako zástupce vlastníka pozemku, tedy státu, s nimi vůbec uzavřel dohodu, že je do parku pustím.

• Jak se na celou věc dívá ministerstvo životního prostředí?

S ministrem Kužvartem jsme zajedno, že tady se v žádném případě nejedná o otázku ochrany přírody a že dále žádný průzkum nepovolíme, protože už je jasné, že se tam hrabe něco konkrétního. Možná kdybych jim zamítl průzkum hned v začátcích, mohli si na mě začít stěžovat hned a já bych dnes nemusel dokola zdůvodňovat, proč jsem jim ten průzkum povolil.

• Už se objevil někdo, kdo by v parku pod dojmem těchto informací chtěl také začít s podobným průzkumem?

Ano. Byl tu člověk, který tvrdil, že tu žije dlouhá léta a daleko přesněji ví, kde co leží. Dokonce mi nabídl sto milionů, když zakážu hrabat té skupině a pustím tam jeho.

• To je pěkná suma, co jste mu řekl?

Že už tam nenechám hrabat ani je, pokud nebude prokázán státní zájem, a vypoklonkoval jsem ho ze dveří (smích). Jenže já hlupák tohle všechno při následujícím setkání řekl těm, kteří tam kopali, a oni na mě napsali stížnost ministrovi a udali mě policii, že jsem nenahlásil odmítnutí úplatku. Přijeli mě vyšetřovat policisté až z Prahy.

• To brali to udání až takhle vážně? Ředitelům národních parků se přece nenabízejí úplatky ve výši sto milionů.

Ze začátku se mě ptal vyšetřující policista s velice vážnou tváří, jak to, že jsem to nenahlásil. Tak jsem mu řekl to, co televizi. Dám vám sto milionů, když o mně řeknete, že jsem prvním kandidátem prezidenta po Václavu Havlovi. Až se jím stanu, tak zprivatizuji korunovační klenoty a oněch sto milionů vám pak dám. Prostě blbost. Když vám tohle řeknu s vážnou tváří, tak si poklepete za dveřmi na čelo a řeknete si, on už se docela zbláznil.

• Sto milionů jste tedy odmítl, tudíž zůstáváte nadále ředitelem parku. Jak v této funkci budete přistupovat k dalším žádostem o povolení kopání v dané lokalitě?

Teď už se začíná hovořit i o Františkově, kde má být pod zemí domnělá továrna, a o nějakých společných hrobech. Já musím říct, že v této lokalitě žádný výzkum a průzkum povolovat nebudeme, pokud budeme mít jenom podezření, že se to ubírá tímhle směrem. Pokud tady nebude skutečně vážný zájem státu o odhalení nějakých historických skutečností, tak na svoje triko nic nepovolím. Není v zájmu ochrany přírody park rozkopat a převrátit naruby.