Vedení šumavského parku čekají změny

Vedení šumavského parku čekají změny
Author	Tomáš Málek, Čeněk Třeček
Date	2003-04-10
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

,

Na místo ředitele Národního parku Šumava chce ministr životního prostředí vypsat výběrové řízení

Zblízka

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek oznámil, že chce vypsat výběrové řízení na místo ředitele šumavského parku.

Vimperk – Stalo se tak poté, co se devět nezávislých ekologických organizací obrátilo na premiéra a ministra životního prostředí s návrhem na odvolání ředitele Národního parku Šumava Ivana Žlábka. „Ministr se chystá vypsat výběrové řízení, do kterého se může přihlásit kdokoliv. Tedy i stávající ředitel Ivan žlábek,” potvrdila mluvčí ministra Karolína Šůlová. Termín vyhlášení byl ministerstvem předběžně stanoven na počátek dubna, po zasedání Rady Národního parku Šumava. „Podklady pro výběrové řízení by měla určit rada parku, která se sejde začátkem dubna. Předpokládáme, že uchazeči dostanou tak dlouhou lhůtu, aby mohli přijít s konkrétní představou, jak by měl vypadat management parku či komunikace s obcemi. Nový ředitel by měl mít jasnou vizi,” uvedla před jednáním rady parku Šůlová. V závěrech ze zasedání rady, které se uskutečnilo 3. dubna, ale není o možném výběrovém řízení jediná zmínka a ani ministerstvo životního prostředí neurčilo, kdy bude konkurz na ředitele parku vyhlášen. „Konkrétní termín ještě ministr Ambrozek neoznámil,” řekla mluvčí Šůlová. K možnému odvolání ředitele Žlábka patrně nejvíce přispěla zpráva dvou zahraničních odborníků, Slovince Martina Solara a Švýcara Pierra Gallanda. Ti koncem září loňského roku zkoumali Národní park Šumava jako členové Světové organizace pro ochranu přírody, jejímž členem je Česká republika od roku 2000. Zpráva mise Světového svazu ochrany přírody v podstatě potvrdila některé dřívější výhrady ke způsobu hospodaření v prvních zónách parku. „Je to jedním z důvodů. Je otázkou, zda by současné vedení bylo schopné naplňovat nějakou novou koncepci, když doteď dělalo něco jiného,” potvrdila Ambrozkova mluvčí. Zpráva uvádí, že správa parku vykonává svou práci velmi svědomitě, ale ve stylu typickém pro lesní hospodářství a s nedostatečným metodickým vedením. Oba odborníci přitom získali dojem, že vedení parku nebralo příliš vážně názory vědců ani nevládních neziskových organizací, které shromáždily mnoho cenných informací.

Duha vidí šanci

Ekologové rozhodnutí ministra vítají. „Otevírá se tak cesta k tomu, aby Šumava opět začala být národním parkem doopravdy, nejen na papíře. Dnešní ředitel dovedl národní park do stavu, kdy se kácí nejvzácnější pralesovité smrčiny, šíří se zde gigantické holiny, vznikají masivní polomy a záhadně mizí poražené stromy,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj mise mezinárodních expertů označila Žlábkovo vedení za nekompetentní a řekla, že Šumava nesplňuje světová kritéria pro národní parky. „Největší český národní park potřebuje nového ředitele, který zajistí ochranu krásné horské přírody včetně postupných proměn lesního ekosystému, bude dobře spolupracovat s místními obcemi a pomůže prosperitě regionu,” míní Bláha.

Výhrady vůči zprávě

Správa šumavského parku se naopak závěrům zprávy brání. „Je ke koncepci Národního parku Šumava kritická, obsahuje řadu inspirativních doporučení, ale i mnoho nepřesností a z nich vyplývajících málo reálných návrhů řešení. Tyto nepřesnosti se netýkají jen správy národního parku, ale i místního obyvatelstva a historického vývoje území. Materiál je nevyvážený a obsahuje některá závažná konstatování bez jakékoliv další reakce,” uvedl v tiskové zprávě k závěrům mezinárodních expertů ředitel Ivan Žlábek. Správa parku také tvrdí, že experti byli jednostranně ovlivňováni. „Program mise ovlivnily organizace blízké Hnutí Duha tak, že vytvářel jednostranný neobjektivní obraz o činnosti Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava,” uvedl ve zprávě parku náměstek ředitele Vladimír Zatloukal.

Jádro sporu

Správa parku i ekologické organizace mají stejný cíl – ochranu přírody na Šumavě. Národní park Šumava spolu s německým Národním parkem Bavorský les a rakouskou částí pohoří Šumava tvoří největší souvislý lesní porost ve střední Evropě a některé jeho části jsou posledními zbytky pralesů. V šumavském parku žijí vzácné živočišné druhy, jako je rys či tetřívek obecný. V čem se však pohled nezávislých ekologů a správců rezervace liší, je způsob, jak přírodu v Národním parku Šumava chránit. Spory vyhrotila kůrovcová kalamita, která vyvrcholila v polovině minulého desetiletí. Ekologům je blízký postup, kterým proti kůrovci bojoval bavorský národní park. Němci totiž napadené stromy v první zóně parku, která je nejvzácnější, doslova ponechali svému osudu. Káceli jen v sanitárním kordonu kolem první zóny. Naopak Správa Národního parku Šumava pod vedením Ivana Žlábka nechala kácet napadené stromy i na hraničním hřebeni, tedy v samém srdci Šumavy. Zásahy do lesního porostu přitom vytvořily rozsáhlé holiny. Otevřený les pak začaly decimovat větrné smrště. „To způsobilo kalamitu. Podle našich informací vítr již zničil víc lesa než kůrovec,” řekl ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Správa parku navíc požádala i v letošním roce o povolení kácení v prvních zónách. Paradoxně je zákonný postup takový, že správa žádá sama sebe. Teprve o případném odvolání, se kterým Hnutí Duha v případě schválení počítá, rozhoduje ministerstvo životního prostředí. „Rozhodnutí nelze předjímat, ale na ministerstvu je v současné době prosazována koncepce nezasahování v prvních zónách národních parků a jistě se bude přihlížet i k výsledkům zprávy mezinárodních odborníků,” uvedla mluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová. Na obranu vedení parku je třeba podotknout, že situace na české a bavorské straně se liší v jednom podstatném detailu. Bavorský park má velkou a souvislou první zónu, kdežto na české straně je mozaika 135 izolovaných ostrůvků první zóny. Tříšť první zóny, na kterou upozornila zpráva odborníků, chtějí odstranit jak současná správa, tak i ekologové. Liší se však termínem, kdy by první zóny měly tvořit větší celky. Zatímco ekologové chtějí nejcennější části Šumavy propojit co nejdříve, Žlábkovo vedení parku uvažuje o desítkách let, než nejcennější místa v parku vytvoří souvislejší plochy.

Horká židle

Post ředitele národního parku rozhodně není klidný. Žlábek od roku 1994, kdy ve vedení parku vystřídal Jiřího Kece, čelil mimo jiné trestnímu oznámení. To na něj podal odvolaný pracovník Petr Ješátko, který svého bývalého ředitele obvinil z chybného postupu proti kůrovcové kalamitě. Policie však žádný trestný čin ani přestupek nezjistila. Na Šumavě byla několikrát i inspekce ministerstva životního prostředí. Podle ekologů v cenných lokalitách mizelo dřevo. Jeho evidence prý byla vedená tak, že se nedalo zjistit, co zůstalo v lese a co bylo odvezeno. „Sám jsem byl u vyšetřování, kdy se vedení parku snažilo zakrýt tyto věci. Nakonec jsem došel k přesvědčení, že kůrovec je pouze záminkou, aby se dala veřejně obhájit těžba dřeva v parku,” míní ekolog Bláha.

Mezníky v ochraně šumavské krajiny

- 19. století – na ploše zhruba 200 kilometrů čtverečních vysázený uměle monokulturní a stejnověký smrkový porost

- 1963 – založena Chráněná krajinná oblast Šumava (CHKO) o rozloze 1630 kilometrů čtverečních

- 1991 – nařízením vlády ČR vyhlášen Národní park Šumava o rozloze 690 kilometrů čtverečních, plocha byla vyčleněna z CHKO

- 1993 – odvolán z funkce ředitele správy parku Jiří Kec, k důvodům odvolání patřilo i údajné nezvládnutí kůrovcové kalamity

- 1994 – jmenován do funkce nynější ředitel správy parku Ivan Žlábek

- 1995 – správa parku zahájila likvidaci kůrovcem napadených stromů ve velkém měřítku, na Šumavě vznikají holiny

- 1998 – začaly značně růst škody napáchané větrem, což ekologičtí aktivisté označili za důsledek kácení, jež otevřelo les poryvům větru a které podle mínění aktivistů působí víc škody než kůrovec

- 1999 – vypukl dosud největší názorový střet mezi zastánci kácení napadených stromů a obhájci přirozených přírodních procesů a ekologičtí aktivisté zahájili tažení v boji za záchranu pralesa na Trojmezné, kde se připoutávali ke stromům určeným k pokácení

- 2001 – správa parku ohlašuje:... podařilo se zvládnout kůrovcovou kalamitu na podstatné části parku i za cenu vzniku holin, které jsou už nově zalesněny...“

- 2001 – odstartovaly vzrušené diskuse mezi poslanci, obcemi, kraji, ekologickými aktivisty a ministerstvem životního prostředí o podobě zákona o parku, jeho hranicích, rozloze prvních nejcennějších zón, postavení obcí a budoucnosti správy parku