Volme nezávislé, je třeba více neřízených střel

Volme nezávislé, je třeba více neřízených střel
Author	Vladimír Just
Date	2000-11-08
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Úhel pohledu

Jeden z předvolebních mýtů zní: chce-li kdokoli do Senátu, musí se tam dostat výtahem politické strany, jinak prý ohrožuje principy zastupitelské demokracie. Nezávislí se stanou „neřízenými střelami“. Při tristním pohledu na zastupitele vládnoucí strany, který veřejně deklaruje, že se zákonem nesouhlasí, ale stranická disciplína mu přesto zvedne pro špatný zákon ruku, si říkám: Kéž by v Senátu sedělo víc neřízených střel! Václav Fischer si dovolil dost. Tvrdí, že „základem státu je občanská společnost, a nikoliv politická strana“(LN 13. 10.). Vrchol drzosti pak je, když si založí fond na celostátní podporu nezávislých kandidátů. Aparátníci spustí pokřik: „Fischer se uchýlil k nečistým praktikám!“(hlas pěstitelů demokracie z KSČM). Připomeňme si výchozí nerovné pozice: nezávislý kandidát musí nasbírat nejméně 1000 podpisů. Kampaň si financuje ze soukromých prostředků, zatímco „straníka“dotuje partajní pokladna, do níž tečou peníze nás všech. A navíc za každého „svého“senátora vyinkasuje strana milion korun ročně. Ptejme se však, zda se (ne)vyplatí volit nezávislé i z jiných než úsporných důvodů. Je tomu rok, co senátor Petr Smutný (ČSSD) přirovnal v Klatovském deníku náš největší národní park k bramborám a kůrovce k „přemnožené mandelince bramborové“. Ani netušil, kolik na sebe prozradil: nejen recidivu způsobu myšlení padesátých let, ale i neznalost definice národních parků kdekoli ve světě.

Kozel zahradníkem

Podle principu kozel zahradníkem byl tento mandelinkový expert, který se znovu uchází o hlasy voličů, jmenován tajemníkem Regionální sekce Rady Národního parku Šumava. Podobně kvalifikovanými výroky k Šumavě proslul i poslanec a místopředseda ODS Miroslav Beneš („Byl jsem potěšen, když pan ministr Kužvart rozhodl o pomoci poškozeným lesům tím, pro co byly kdysi vysázeny, tedy pilou. Zarážející je, že nechává dřevo ležet na místě... Čím více dřeva se neprodá, tím více budou vytěžováni daňoví poplatníci.“) Pro předsedu parlamentního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí je smyslem národních parků motorová pila. Z výroků politiků nemusí mluvit neznalost, ale naopak „znalost“až přílišná. Odpověď, čí privátní zájmy mohou být ve hře, napoví úměra mezi rostoucími zisky dřevařských akciovek a holinami v Národním parku (viz rekordní roční těžby cca 300 000 m 3, kdy záhadným způsobem mizí šumavským tunelem mj. nejkvalitnější dřevo z poloh nad 1000 m). Co si v této souvislosti myslet o tom, že jeden z největších bojovníků proti ideji národních parků a lobbistů za trvale udržitelnou těžbu, zmíněný místopředseda ODS, byl až do roku 1998 předsedou dozorčí rady Jihočeských lesů, a. s., jednoho ze čtyř největších obchodních partnerů Národního parku Šumava? Je náhoda, že nechvalně známý exponent zábavního disneylandu v Rajcherově ing. Habersberger, Benešův švagr, má od roku 1995 uprostřed národního parku v katastru obce Dobrá pronájem 140 ha luk a pastvin, přičemž v okolí jeho firma vykupuje restituční nároky? Neplní se tedy temná podezření exposlance a expracovníka Správy Národního parku Šumava Čestmíra Hofhanzla? („Lesní transformace byla prvým modelem tunelu celého odvětví, mafiánským způsobem provázené personální unie... Rozsáhlé práce v lese, těžbu i prodej dřeva realizuje správa národního parku přes některé –při hlubší znalosti věci –podivně propojené firmy, vlastněné podivnými lidmi a společnostmi.“) Šumava má šanci, stane-li se politickým tématem. Nikoli však pod matoucí kouřovou clonou „kůrovcové kalamity“. Postavení národního parku a obcí, kontrola neprůhledného hospodaření s přírodním bohatstvím, jakož i záhadně mizející dříví –to jsou témata, jež by měla zajímat daňové poplatníky, regionální i centrální politiky. I turisty, kteří nesmějí v tzv. „klidových zónách“tam, kam smí traktor, náklaďák nebo protekční nimrod. Zatím ze všech stávajících i potenciálních politiků projevil ochotu posvítit si důkladněji do šumavského tunelu na dříví jediný: klatovský podnikatel a zaměstnavatel stovek lidí Tomislav Vodička. Je ve svém oboru a regionu tím, čím je Fischer celostátně. Je to náhoda, že Šumavu jako občanské téma zdvihl v Klatovech z prachu zrovna on, který kandiduje do Senátu jako nezávislý?