Vraťte původní dřeviny na Šumavu

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Vraťte původní dřeviny na Šumavu
Author Pavel Eybert
Date 2007-06-14
Source Táborský deník
Genre tisk
Respondent

Ctenar - reporter

Roky 1870, 1875, 1890, 1897, 1918, 1929, 1956, 1979, ale i další, přinesly Šumavě větrnou kalamitu, tak jako letošní lednový uragan Kyrill. Po každé této větrné kalamitě přicházely kalamity kůrovcové. Jejich rozsah se v zavislosti na množství padleho dřeva darilo eliminovat vždy co možná nejrychlejším vytěžením polomového dříví. Největší nasledna kůrovcová kalamita byla po druhé svetove valce, kdy padlo podobne jako letos zhruba 750 000 plnometru dřeva. Jelikož likvidace polomů tenkrát pokračovala pomalu pro nědostatek lesních dělníků, trvalo řadu let, než se Lesáci dokázali s následky polomů, s kůrovcem, vyporadat. To jsme však ještě neměli Národní park Šumava, který ve svých 1. A 2. Zónách (66 000 ha) přístupuje k likvidaci polomů s kůrovcem napadeného dřeva jinak, než uklada lesní zákon na ostatních lesních plochách. Ackoliv nebyl NPŠ zalozen zákonem, ridi se předpisy nižší právní sily, které nejsou v souladu se zákonem. Atento stav trva již od zalození NPŠv roce 1990. Co se to odehrava na Šumavě? Šumava byla po radu staleti odlesnovana těžbou dřeva pro stavebni, sklarské ale i zemědělské ucely. Zmizely původní smíšené porosty buku, jedle, habru, javoru a jilmu. Koncem 18. A pocatkem 19. Století dochází k prvním snaham o obnovu lesa. Zejmena pak po roce 1869 dochází k vysazovani, casteji však k setbe smrkového semene na místech holoseči, či pustých míst po větrných a kůrovcových kalamitach. Důsledky této činnosti nas neblaze provazeji dodnes. Místo původního smíšeného lesa s více jak padesáti procenty listnacu, máme dnes na většině NPŠ stejnoveke monokultury smrku. Smrku, který většinou ani nepochazi ze semen původního šumavského lesa, ale bylo ziskavano, kde se dalo, a tím pádem není tak odolny, jako původní porosty. Tyto smrkové monokultury jsou prohláseny za NPŠ s tím, že se mají ponechat bez zásahu člověka větru a kůrovci. Coma však šanci vyrust na místě, kde vítr a kůrovec dokonaji zkazu lesa. Odborníci tvrdí, že na tehto místech po case, snad za zhruba 300 let, vyroste znovu smrkovy les, monokultura, neboť nic jiného se v pude těchto míst nenachází a smrk bude zase výrazne dominovat. A co vlastníci sousednich lesu, kteří musí hospodařit tak, jak to narizuje lesní zákon? Kurovcove kalamity okamžite likvidovat, nebo pocitat se sankcemi České inspekce životního prostředí. Není za této situace lepší variantou než bezzásahovost v 1., případně 2. Zónách, co nejdříve všechno, zduraznuji všechno, kalamitní a kůrovcové dřevo asanovat vytěžením, oloupanim, chemicky, aby k další kůrovcové kalamitě, která vždy přišla po větrné, nedošlo? není pro me až tak podstatne, zda v 9000 ha1. Zón bude nebo nebude poskozene dřevo odvezeno. Podstatne je, aby z něj nebylo možné napadení okolních lesu kůrovcem. A okolních znamená nejen v NPŠ, ale i mimo nej. 2 - 3 generaci kůrovce, které mohou za jeden rok vyletnout, ohrozuji lesy i ve znacných vzdálenostech od NPŠ. Experiment, při kterém je zakázáno kůrovcem napadené stromy kácet (mohou však být nastojato zbaveny vetvi a kury za mnohonasobne větší cenu), není dobrou variantou. Clovek svoji činnosti ve velkem zmenil tvar lesu na Šumavě. Vykácením, vyklucením, vypalením, ale i setbou monokulturního nepůvodního smrku. Clovek by měl na Šumavě prispet k tomu, aby byly obnoveny původní smíšené lesy buku, habru, javoru, jedle i smrku. Takový les by pak daleko lépe odolaval větru a kůrovci. Takový les byl i původní Šumavou před její kolonizaci, zejména z druhé poloviny 18. Století. Uvědomme si, co to dnes vlastně v NPŠ chranime. Hospodarsky monokulturní smrkovy les zalozeny před více jak 120ti - 150ti lety tehdejšími majiteli, Svarcenberky, na holinach vzniklých lidskou činnosti. Neustale se opakující větrné a kůrovcové kalamity z let, která jsem uvadel na začátku svého clanku, by nám měly napovedet, že cesta opakovaním smrkových monokultur, být tentokrát samovolne za mnoho let vzniklých, nevede nikam jinam, než k dalším kalamitám. Máme v CR radu vynikajicích lesních odborníků, sverme jim tento ukol, vracení původních dřevin na Šumavu, na rozdíl od tech, kteří bez odpovědnosti za důsledky svého konani experimentuji na majetku nás vsech, kteří nechceme uschlou Šumavu na příští století.

Mgr. Pavel Eybert (ODS)