Vratný Brezina

Vratný Brezina
Author	Karolína Šůlová, Vojtěch Kotecký
Date	2002-07-22
Source	Respekt
Genre	tisk
Respondent

,

Několik poznámek k oblíbeným mýtům reportéra časopisu Quo

Ivan Brezina evidentně nemá rád ekologické organizace. Cyklicky je obviňuje téměř ze všeho, na co si jen dokáže vzpomenout. Naposledy tak učinil v minulém vydání Respektu v článku nazvaném Smrtící polibek. Některá jeho tvrzení přitom není možné přejít. Přinejmenším proto, že jsou prostě lživá.

Temelín a Šumava

Začněme drobnostmi. „Jen Temelín ušetří třináct vlaků uhlí a čtyři vlaky vápence denně,“ tvrdí Brezina. Smyšlenka. Ušetří, pokud ČEZ odstaví své uhelné elektrárny. Opakovaně ale přiznal, že to neudělá. Temelín pouze zvýší jeho už nyní více než třicetiprocentní export elektřiny. Nebo Šumava: „Začátkem ledna se poslanec Ambrozek pokusil protlačit pozměňovací návrh Hnutí DUHA požadující zřízení obecně prospěšné společnosti, která by se starala o Šumavský národní park. Ministr Kužvart varoval, že by do ní správa parku musela ze zákona vložit pozemky a lesy. Proběhla by tak skrytá privatizace parku, otevírající prostor k vytunelování dřeva za pět miliard korun.“ Hrůza. Jenomže autor lže. Správa parku má zůstat státním úřadem. Obecně prospěšná společnost by pro ni pouze zajišťovala zakázky, které nyní dělají privátní firmy, třeba kácení a sázení stromů. Účel? Zabránilo by se tak komerčnímu tlaku na vyšší těžbu dřeva. Vložení pozemků a lesů návrh výslovně vylučoval – což mimochodem Ivan Brezina prokazatelně věděl.

Vratné lahve

Terčem kritiky je též Hnutím DUHA prosazovaná změna zákona, která má po vzoru řady evropských zemí podporovat vratné lahve. Konzultanty EU zpracovaný návrh studie prý zjistil, že „nevratné lahve jsou až čtyřikrát šetrnější“. Analýza, kterou má Brezina na mysli, je dost pochybná a obsahuje řadu omylů: například na různých místech textu uvádí odlišné hodnoty pro tentýž údaj. Navíc údajné vyšší náklady v ní nejsou způsobeny ekologickými dopady, ale především hypotetickými náklady, které by vznikly ve spojitosti s případnými dopravními zácpami. „Hnutí DUHA si proto vymyslelo, že Evropská komise studii odmítla (distancovala se od ní jediná referentka!).“ Pokud to není přímo lež, pak minimálně omyl z neznalosti. Kolegové se totiž dopisem dotázali evropské komisařky pro životní prostředí, co si o textu myslí. V oficiální odpovědi se pak od něj distancovala ředitelka příslušného odboru. Přitom jiné údaje, například dánské studie, šetrnost vratných lahví potvrzují. Souhlasí s tím i domácí výsledky. Ty pocházejí z analýzy zpracované na základě údajů poskytnutých výrobci pro potřeby diplomové práce Vysoké školy ekonomické, což se Ivanu Brezinovi – kdo ví proč – strašlivě nelíbí. Mimochodem: od doby, kdy Poslanecká sněmovna o zákoně jednala, přijali nová opatření na podporu vratných lahví také v Německu, Nizozemsku i na Slovensku.

Pesticidy

„Vědci se domnívají, že právě některé typy pesticidů mohou být příčinou řady varovných zdravotních trendů včetně rapidně se snižující kvality spermatu a rostoucího počtu případů určitých druhů rakoviny,“ cituje Ivan Brezina údajné „předvolební informační listy“ Hnutí DUHA (informační listy o pesticidech neměly s volbami nic společného a ty volební se zase pesticidy vůbec nezabývají). Prý máme zamlčovat, že všechno může být jinak. Zamlčuje ale Brezina – vedle citované opatrné formulace se v informačním listu na toto téma rovněž píše: „Není jisté, zda příčinou jsou právě chemické látky narušující účinek hormonů. Známé mechanismy působení, laboratorní experimenty a zkoumání divokých zvířat, ale také výsledky u různých skupin lidí však toto podezření podporují.“ Text se ostatně opírá o původní citace několika desítek příslušných vědeckých prací. Autor vytahuje triumf: dánského statistika Bjorna Lomborga, podle kterého příčinou klesající kvality spermatu nejsou chemické látky, nýbrž sexuální revoluce. Možná. Ale poznamenejme, kdo je Lomborg: dánský Brezina, nesmiřitelný kritik vědců, kteří se životním prostředím zabývají. Za druhé si čtenář zaslouží vědět, že údajné alternativní vysvětlení nepochází z vědecké literatury, nýbrž od Lomborga (odborníka na volební statistiky a teorii her) samotného. Proti němu stojí klasická interpretace, užívaná běžně v desítkách vědeckých prací. Za třetí právě pasáž o spermatu dobře demonstruje, jak Lomborg manipuluje s fakty. Selektivně vybírá některé údaje a jiné zamlčuje, případně uvádí dílčí data z jednotlivých lokalit, nikoli už jejich souhrnné analýzy, které totiž původní zjištění vědců, jež Lomborg popírá, potvrdily. Ivan Brezina také tlumočí oblíbený argument agrochemických společností, že omezení pesticidů naopak způsobí rakovinu, protože lidé budou jíst méně ovoce a zeleniny. Jenomže to by je už nyní museli statisticky méně často konzumovat třeba zákazníci ekologického zemědělství. Pokud je nám známo, nic tomu nenasvědčuje. Přitom Brezina, který straší zákazem pesticidů a menší spotřebou zeleniny i ovoce, zapomíná čtenáře informovat, že debata se chemických postřiků obecně vůbec netýká. Jde pouze o skupinu tzv. endokrinně disruptivních sloučenin, kam patří jen několik procent typů těchto látek. Navíc nejrozšířenější jsou u nás atrazin, užívaný na kukuřici, alachlor (převážně řepka), acetochlor (kukuřice), carbendazim (hlavně obiloviny, řepka a cukrovka) a chlorpyrifos (především řepka). Takže s ovocem a zeleninou to ani tak nebude žhavé.

Koalice, ODS, ČSSD a zelení

Stejným stylem článek končí. Před volbami prý Hnutí DUHA vedlo kampaň s „ústředním tématem...výzvy k nevolení občanských demokratů“. Účelem prý bylo pomoci Koalici, která „aktivistům slíbila tři a půl miliardy“. Důkaz? „,Toxické hlasování poslanců ODS nabízí skvělou příležitost, které by mohla využít především Koalice,' napsal v březnu v MF Dnes Vojtěch Kotecký,“ odhaluje Ivan Brezina. Za prvé, aby tento argument získal, musel záměrně vypustit konec citované věty: „i sociální demokraté“. Kdyby tuto část nezamlčel, spolupráce s Koalicí by se poněkud rozplynula. Za druhé zamlčel kontext. Odstavec, odkud zmiňovaná slova pocházejí, nepropaguje ani Koalici, ani ČSSD. Obrací se totiž na politiky a radí, aby se ekologickým tématům začali věnovat. Prosazovat životní prostředí mezi priority úřadů, politických stran a dalších institucí přitom celkem logicky patří k náplni práce efektivní zelené organizace. A tři a půl miliardy? Koalice prý astronomickou částku slíbila v Brandýské deklaraci. Tam se ale o penězích píše pouze jedno: Hana Marvanová a Cyril Svoboda se zavazují, že státní podporu neziskovému sektoru udrží nejméně na současné úrovni. Ostatně ředitel Hnutí DUHA podepsal veřejnou výzvu šestnácti kulturních a společenských osobností doporučující voličům, aby zvážili, zda nedat hlas Straně zelených. Ukázkový projev člověka, který se právě prodal konkurenční Koalici a výměnou za miliardy státních korun pro ni vede volební kampaň, že?

Autoři pracují v Hnutí DUHA.