Vyšinutá příroda

Vyšinutá příroda
Author	Libor Budínský
Date	2007-03-22
Source	Instinkt
Genre	tisk
Respondent

Unavení a hladovi slovensti medvedi. Přemnožení hrabosi a klistata. I to je účet za letošní zimu, která vesla do dejin jako nejteplejsi za poslední století.

Slovensti medvedi toho letos v zimě moc nenaspali. Navíc kvůli nedostatku potravy mohou být agresivnější než v minulých letech. „Medvedi nemohli kvůli mimořádne teple a na sníh chude zimě zalehnout a toulali se přírodou ještě celý leden. Samozřejmě s výjimkou medvedic, které byly gravidni a které cekaly v brlohu na vrh mladat,“ popisuje důsledky mirne zimy na početnou slovenskou populaci medvedu zoolog Tatranského národního parku Jozef Raduch. Medvedi zalehli až v unoru, ale v brlozich vydrzeli jen měsíc a předcasne jaro je znovu vyhnalo do opustených lesu. Hladovi hunaci však kvůli rekordnimu teplu nemají dost potravy. „Když se medved po zimě stravene v brlohu vraci ven do přírody, hleda hlavně zdechliny, které mu pomohou doplnit chybejici bilkoviny. Jenže v mirne zimě uhynulo jen velmi málo zvířat, a tak medvedi nemají co zrat. Proto se stahuji k chatam a horským střediskum, kde vybiraji popelnice,“ vysvětluje Jozef Raduch. Zrovna minuly týden sledoval velkeho medveda, jak chodí každou noc ke kontejnerum s odpadem. Medved se sice většinou vyhyba kontaktu s člověkem, ale pokud je vyrusen, může zautocit. Na podobne setkání do smrti nežapomene slovenský myslivec, které ho vloni napadl medved. Vyvazl s vazným zranením. Medvedu žije ve slovenských horách asi osm stovek. A protože je jim slovenské území male, prechazeji přes hranice do okolních zemi. Stopy probuzeného medveda se před několika dny objevily i v Beskydech.

Encefalitida zautoci

Schůzka s medvedem většinu z nas asi neceka, přesto ale poznáme následky letošní zimy na vlastní kuzi. Především v podobě nesympatických klistat a hrabosu. Mirna zima totiž podle zoologa Pavla Stopky z Univerzity Karlovy prospiva plodnosti. „Kdyz jaro začne driv, hlodavci budou mít za rok víc vrhu. ovšem presne informace budou k dispozici až za půl roku, proto teď neumime říct, jak to s pripadným přemnožením hrabosu dopadne,“ říká Pavel Stopka. Ale už dnes se dá předpokládát, že nas bude trapit víc klistat než v loňských letech, protože mirnou zimu prezilo mnohem víc jedincu. Pravdepodobne tak padne loňsky rekord s počtem 1028 onemocnení klistovou encefalitidou, což bylo nejvíc za poslední čtvrtstoletí. I proto, že klistata začala utocit už v breznu. Srnci se vzpamatuji Zima vyhovovala i divokým prasatum, která v letošním roce vyvedou víc mladat. Ani v tomto případě myslivci nejsou dvakrát nadsení, protože prasata jsou v českých lesích dlouhodobe premnozena. Nežimní zima prospela výrazne také srnci zvěři. „Zatímco loňské krute mrazy s dlouhodobou snehovou pokryvkou stavy srncu zdecimovaly, letos je tomu presne naopak. Kopytnici měli dost potravy a neměli problémy s termoregulaci. Populace se díky tomu zregeneruje a srovna stavy,“ soudi Pavel Sustr ze Šumavského národního parku. Protože měla lesní zvěř co jist, nechodíla tolik ke krmelcum, a tím pádem ani nepozrela pripravky proti cizopasnikum, které myslivci pridávají do krmení. Takže paraziti ji budou trapit víc než v minulých letech. V teple zimě pribylo i srážek zvířat s automobily. Ta pro člověka nejtragictejsi se odehrala na silnici z Rumburka do Nového Boru, kde na začátku února zmateny jelen proskocil oknem auta a na místě usmrtil jeho osmapadesátileteho ridice. Policiste prý podobny případ u nás nepamatuji.

Vcelari se boji jara

Vcelari mají při vzpominkach na uplynulou zimu smíšené pocity. „Mirna zima umoznila vcelstvum, aby se několikrát proletela. díky tomu prežimovala velmi dobre. Vcela totiž v zimě nespi, jak si lidé často mysli. Ale díky teplu se na druhé straně premnozili roztoci, těch je daleko víc než jindy,“ vysvětluje tajemnik Českého svazu vcelaru Milošlav Peroutka. Pro vcelare je lepší, když je zima tužší, ale potom rychle přijde jaro. Meteorologove ale teď předpovidaji spis chladnější počasí. „Pokud by se na dva až tři týdny ochladilo, bylo by to pro vcelstva velmi nebezpečne. Rozhodne zacatek jara a dubnove počasí,“ říká Milošlav Peroutka. Když bude počasí spatne a vcelstva zacnou hynout, stejne by to němelo mít vliv na cenu medu na pultech obchodu. Tu totiž tvoří obchodni retěžce, a ne drobni chovatele.