Vyhánění turistů ze Šumavy

Vyhánění turistů ze Šumavy
Author	Pavel Verner
Date	2008-05-17
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Správa Národního parku Šumava v pondělí oznámila, že 17 km dlouhý úsek řeky mezi Soumarským Mostem a Pěknou bude v letních měsících pro vodáky uzavřen. Mimo toto období ho bude možné sjíždět jen několik dní v měsíci, protože limity budou nastaveny jinak, restriktivně. V zásadě není možné proti zpřísnění režimu kvůli evropsky cenným ekosystémům namítat nic. V národních parcích má přece přednost ochrana přírody. Turista je zván, jen aby s pokorou sledoval, jak se příroda chová, když ji nevyrušujeme.

Mám ale nutkavý pocit, že právě proturistická část politiky národního parku šla na Šumavě do ztracena, a nahradila ji obyčejná arogance. Turisto, ty budeš chodit jen tam, kam my chceme, a budeš jen pokukovat, jak do zakázaných míst parku vjíždějí ochranářská služební auta. A jak ochranáři své oblíbené sbírání hub nazývají monitorováním přírody. Turista, ten škůdce přírody, může jen postávat před tabulkami se zákazy a přemítat, proč v jiných parcích je naopak vítán.

To, že správa parku zakázala prakticky ze dne na den splouvání na nejhezčím úseku horní Vltavy, není možné nazvat ochranou přírody. Protože ochrana přírody se dělá vždycky jen s lidmi a pro lidi. To, co se na Šumavě stalo a nad čím zcela zjevně drží ochrannou ruku ministr Bursík, je pohrdání návštěvníky i lidmi z regionu. V jiných národních parcích se zákazy dlouze projednávají v radách a výborech, než se strany dohodnou. Dohadování může trvat roky. Dosažené řešení má pak cenu zlata. Na Šumavě se jedná arogantně, rozhodnutím shůry, které se lidem jen tak naservíruje. Nepřijímáš? Nemusíš, Šumava se bez tebe obejde. A tak se hejtman Zahradník dovolává proti parku slyšení u české vlády a Správa parku proti samosprávám slyšení u ministra. Je tohle normální?

Přes všechna nedávná prohlášení správy parku o transparentnosti a partnerství jde dnes na Šumavě zjevně o jediné: jak dostat člověka (rozuměj turistu) ven z přísně chráněných území.

Je jich zatím plošně poměrně málo, ale do budoucna jich má být zvětšením tzv. území divočiny a úpravou zónace podstatně víc. Na Šumavě nejde o to, jak turistu slušně usměrňovat, poučit ho o stavu ekosystémů, tak jako v jiných národních parcích. Tady ho rovnou chtějí vykázat.

Rád bych se Správy šumavského parku zeptal, jak chce vytvářet proklamovaný bilaterální národní park s Národním parkem Bavorský les, když se přístup k návštěvníkům v obou parcích diametrálně liší?

V bavorském parku se návštěvník dostane bez problémů do jeho jádra, může vystoupat na obě magické hory parku – Roklan i Luzný, chovají se tam k němu slušně, informují ho, pořádají tucty přednášek, dokonce i koncerty. To na Šumavě není. Tam je turista pokládán za neplnoprávného občana, kterého je nutné kontrolovat a zakazovat. Jako by pěší turista znamenal v lese málem totéž co arogantní jezdec na čtyřkolce.