Vysílačky na Šumavě sledujírysy a jeleny, data uvidí i veřejnost

Vysílačky na Šumavě sledujírysy a jeleny, data uvidí i veřejnost
Author	ČTK, Lada Pešková
Date	2007-10-04
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

,

Srní - Jednoho rysa a 20 jelenu a lani sleduji nyní v českých šumavských lesích speciální vysílácky umistene v obojku na krku zvirete, další dva rysy, jeleny a srnce monitoruji v bavorském národním parku. Zařízení posila SMS zpravy, takže odborníci mohou sledovat aktuální pohyb i zvyky těchto velkých savcu. Projekt takzvané telemetrie existuje na české i bavorské straně Šumavy už řadu let, letos se cesti vědci rozhodli nechat do podrobnosti života sledovaných zvířat nahlednout i veřejnost. Online informace například o rysovi Patrikovi lze najít na internetových stránkách parku, řekl dnes ČTK koordinator telemetrie na české straně parku Pavel Sustr.

Vedci i laici si tak mohou nechat zakreslit pohyb sledovaneho zvirete ve vybraném casovém úseku. Pohyb rysa se lokalizuje dvakrát denně, pohyb jelena po dvou hodinach. Na internetu se ale z bezpečnostních důvodu objevi informace u rysa i s několikadenním zpozdením. předejde se tak tomu, aby někdo zvíře lokalizoval a pak se ho pokusil nelegalne zastrelit. Ze zkušenosti z minulých let správci parku vědí, že rukou pytlaka zahynula rada sledovaných rysu.

Loňska zima vedcum neprala, proto se jim nepodařilo do připravených pasti nalakat žádnou srnci zvěř, aby ji mohli dat obojky s vysíláckami. „Během nejblizsi zimy se chystame obojkovat 24 srncu, nas cil je mít v západníčásti obojkovano pět až šest rysu, radi bychom obojkovali losa, zatím jsme nebyli uspesni,“ upřesnil výzkumnik. Právě sledovani vzajemneho působení rysa a jeho koristi - srncu, je pro vědce jedním z důležitých poznatku. Informace, které vysílácka z obojku přes satelit posila, slouzi k zjistovani zvyku a velikosti teritorii jednotlivých zvířat. díky tomu mohou vědci například nyní říci, že jelen Vincek rad prechazi z české na německou stranu hranic. V létě se drzi v Německu, do Čech si pak zajde v době rije za lanemi, nakratko se vrati do německa a s prvním sněhem zas míří do české oburky. Podle obojku tak zjistili, že zhruba polovina jelenich samcu takto během roku mení místa, polovina zůstává na jednom území. To odborníkům pomaha nejen lépe poznat život jelenu, ale třeba také sledovat, jak může jejich pohyb a případně okusovani vyhonku stromu a semenacku ovlivnovat skladbu lesa.

Podle dat z rysího obojku odborníci vědí, jak velkou plochu šelma obyva. „Vime třeba, že z Kašperských hor na Prenet, to je asi 30 kilometru, ujde klidne i za den,“ řekl Sustr. Jeho německy kolega Marco Heurich prozradil, že signaly z obojku urcily, kde rysi samice porodila kotata, kam pro ně chodíla lovit i ze si vybira raději klidnější hustsi les. Z informaci od samce se dá zase určit, jak blízko si troufne k lidským sidlum a ze mu nevadí ani menší les nebo hola plocha. Také němecti zoologove zvěřejnuji informace o pohybu selem na internetu. Od října budou informace o pohybu z německých i českých obojku promitat do leteckých snimku, řekl Heurich.