Vznik smrkových mlazin

Vznik smrkových mlazin
Author	Haló noviny
Date	2009-12-14
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent

Na jediného osvíceného tvůrce přírodních pralesů povýšilo Hnutí Duha a pracovníci správy NPŠ lýkožrouta smrkového. Ten za několik roků téměř úplně sežral třistaletý prales Trojmezná o výměře asi 500 hektarů. Příkazy k nekácení tak zapříčinily již zmiňované broukovice a holiny, které budou zmlazeny převážně smrkovými semenáčky téměř stejného stáří, čímž rozhodně nevznikne požadovaná prostorová úprava pralesa. Pokud se bude důsledně dodržovat směrnice Správy NPŠ č. 6/2008 o ponechání 30 –50 procent těchto ploch, pokrytých pouze řídkými porosty pionýrských dřevin (keříky, bezy, jeřáby, břízy) bez udání jejich velikosti v ploše, mohou vzniknout rozsáhlé plochy divočiny bez cílových dřevin. Podle téže směrnice se mají jedle, buky a kleny sázet jen pod koruny vzrostlých stromů (ředin), a ty vesměs chybějí. Hnutí Duha pořádalo letní dotazníkovou akci s otázkou Kácet –nekácet? k posměchu zasvěcených. V letošním roce se těží 180 tisíc m3 kůrovcového dřeva, při vzniku NPŠ to bylo pouze 6500. V dotazníku chyběla otázka, kdy se do takto vzniklých pralesů vrátí datlík tříprstý, holub doupňák, křivonoska, a především kdo dosadí jedle s bukem. Současně se připravuje nový plán Péče NPŠ, jehož součástí má být podrobné hodnocení dosavadního plánu pro roky 2001 –2010. To by měla být práce pro skutečně nezávislou komisi, včetně soudního znalce už jen proto, že správa parku i MŽP výše zmíněné informace tutlají. Jaký však může vzniknout Plán péče, když hlavní slovo má předseda vědecké sekce Rady NPŠ, kvalifikovaný geolog? Příroda je mocná. Ani po pokusu s divočinou a nicneděláním Šumava nevyschne, nevznikne poušť a bude se zelenat malými semenáčky, borůvkami, travou i kapradinami. Ale za jakou dobu po naší generaci vznikne kýžený prales k obrazu civilizované společnosti? Kůrovec je samozřejmě součástí smrkového lesa, nadneseně tedy lze říci, že do lesa patří. Stejně jako patří k lidské civilizaci neznalost, demagogické šílenství, nezodpovědnost i kořistnictví. Tak vysoké těžby jako letos dosud park nezaznamenal, není tedy mezi zpeněžením dřeva z kůrovců a Správou parku nějaká souvislost?