Zachraňme Šumavu! Pro koho?

Zachraňme Šumavu! Pro koho?
Author	Jiří Franěk
Date	2009-07-08
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Ředitel Šumavy – totiž jejího národního parku – František Krejčí vysvětlil včera na této stránce čtenářům Práva smysl svého poslání těmito slovy: „Národní park je jasně pozitivní věc. Je prokazatelně výhodou pro region typu Šumava.“ Co zbývá dodat? Amen.

Podobně hodnotnou a přesvědčivou argumentaci použil však před nedávnem i Miloš Zeman, když z výšin vrtulníku (který mu pro ten účel kdosi objednal a zaplatil) uzřel apokalypsu a dospěl k názoru, že národní park od ďábla pochází. Amen.

Takže věcněji. Za péčí o „záchranu“ Šumavy se schovávají především četné podnikatelské záměry, v nichž kromě výnosů z prodeje kalamitního dřeva jde také o onačejší projekty: lanovky, rekreační centra, všechno, co přitáhne zejména ten druh turistů, kteří by si nejraději dojeli na houby autem. Na Šumavu si zkrátka brousí zuby novodobí čeští zlatokopové.

Horší však je, že s nimi táhnou za jeden provaz i zástupci většiny šumavských obcí. „Přestože řada renomovaných evropských vědců (...) poskytla mnoho informací o správnosti současného postupu ochrany přírody na Šumavě“, jak píše František Krejčí, přesto je o tom ještě nikdo nedokázal přesvědčit. To je strašná chyba, nikoli však jejich. Ti lidé se zkrátka jednoho dne dozvěděli, že jim kdosi v Praze vyrobil úderem úředního berana jiné životní podmínky. Tady máte národní park, tady máte Arkády Pankrác, je v tom velký rozdíl?

Ve skutečnosti se celý ten spor týká mnohem menší věci, než do jaké se uměle nafukuje. Jde o takzvanou první zónu, o vrcholky kopců nad tisíc metrů, kde se zachovávají „ostrůvky původní divoké přírody“ a kde pod tou apokalypsou, kterou viděl Zeman, raší nové zdravé smrčky. Tady si poklidně žije i lýkožrout smrkový (Ips typographus) a nikdo ho nehubí, což poskytuje dobrou záminku pro tvrzení, že se odtud šíří a ohrožuje celou Šumavu. Něco jsem si o tom broučkovi přečetl a moc tomu nevěřím. Jde spíš o ty zájmy. Jenže nejsem si příliš jist ani těmi ostrůvky ryzí přírody v místech, kde po staletí byla člověkem kultivovaná krajina. Nikdo mě zatím zcela nepřesvědčil, že to není v podstatě jen zplanělý hospodářský les, a hlavně že se bez toho Šumava neobejde. Namístě je ostatně asi i otázka, zda máme ministerstvo životního prostředí, nebo ministerstvo přírody. V tom vidím jistý rozdíl.

O mě však nejde. Objasnit by se to mělo – pokud možno srozumitelně a bez frází – především těm, kdo na Šumavě žijí. Nejsou to určitě jen nějací zaostalí chrapouni, které neznají nic jiného než motorovou pilu, jak si snad může myslet pražský vědec, úředník nebo ekologický aktivista. Ale i kdyby jim šlo skutečně „jen“ o tu obživu, má snad někdo právo je přehlížet?