Zavřená Šumava je mýtus

Zavřená Šumava je mýtus
Author	Mirka Nezvalová
Date	2009-09-08
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	František Krejčí

František Krejčí se brání nařčením, která při své sobotní návštěvě vyřkl nejen expremiér Miloš Zeman

Jelení Vrchy – Lanovka, která z české strany Šumavy vyveze návštěvníky na Hraničník a ti se tak ocitnou na rakouské straně v lyžařském areálu Hochficht. Je to vůbec reálné?

Ředitel šumavského národního parku František Krejčí tvrdí: „To máte informaci o věcech, které jsou teprve v počáteční fázi zrodu, a v tomto případě se nejedná o náš projekt. My máme jiné.“ Na Šumavě například můžete na některém z 18 nových parkovišť odstavit své auto a vydat se po stezce pro pěší či cyklisty. Také proto je letošní návštěvnost parku rekordní.

• Řada lidí si však stále myslí, že velká část Šumavy je uzavřená.

To je mýtus. Osmdesát procent Šumavy je málo navštěvováno, protože turisté chodí na notoricky známá místa. Právě proto je lákáme i jinam a připravujeme kvůli tomu další projekty.

• Nelákáte ale jen turisty, Šumava je atraktivní i pro těžařské firmy z celé republiky. Expremiér Miloš Zeman při sobotní návštěvě řekl, že dřevaři opouštějí své zakázky v Česku a míří k vám. Prý je přeplácíte.

Platíme běžné ceny. Je pravda, že když jsme potřebovali těžit po orkánu Kyrill, byly ceny vyšší. Pořád se ale říká, že platíme přemrštěné sumy – to odmítám. Jsme lesnaté pohoří, práce se soustřeďují na mnohem menší ploše, než je v Česku běžné. Na druhou stranu jsme přísně kontrolováni ministerstvem, takže si žádné nepřesnosti v účetnictví nemůžeme dovolit. Naše ceníky prací vychází z těch cen, které jsou v místě a čase obvyklé.

• Ke svému tvrzení museli mít vaši kritici určitě nějaký důvod. Vás nic nenapadá?

Po orkánu Kyrill nás často pomlouvali, že jsme vynaložili hodně peněz na vyklízení dřeva. Ale naši oponenti zapomínají, že tehdy tu pracovala třetina lanovek z celého Česka. A lanovkové vyklizování patří mezi nejdražší.

• Pokud to není obchodní tajemství, kolik dostáváte za kubík dřeva? Údajně až 1 500 korun.

My se pohybujeme v cenovém středu. Často ale máme lepší zpeněžení než ostatní, protože umíme prodávat z malého území ve větších objemech, což je pro odběratele výhodnější. Nikdy jsme proto také neměli problémy s prodejem. Ale také musíme jako dobří hospodáři reagovat na vývoj cen v České republice.

• Do konkrétní sumy se vám zřejmě nechce...

Těch vámi zmíněných 1 500 korun odpovídá nějakému cennějšímu sortimentu. Kdybychom měli mluvit konkrétně, musíme uvádět aritmetický průměr. Takže prodáváme kubík za 950 až 1 000 korun.

• Co s penězi získanými za prodej děláte?

Jsme státní příspěvková organizace, to znamená že na svoji činnost dostáváme finanční příspěvek. Jeho cílem je, abychom jako národní park nebyli přímo závislí na těžbě dřeva. Když dříví prodáme, peníze investujeme zpět například do udržování lesních cest nebo do infrastruktury pro cestovní ruch.

• A kam mířily peníze za téměř 186 tisíc kubíků dřeva? Zeman a další totiž poukazují na účetní rozpor mezi dřevem vytěženým a prodaným.

Jenže zapomněli na skutečnost, že my necháváme významnou část zpracovaného dřeva v lese k zetlení. Je to kvůli zachovaní ekologických vazeb v ekosystému.

• Hodně se nyní mluví o kůrovci na Šumavě. Jak je to s vaším postojem k zásahům proti němu? Přece teď se velmi intenzivně na Šumavě kácí.

Ano, ve druhých zónách. Nejsme v Kanadě nebo na Sibiři, abychom mohli bez zásahu ponechat dvacet, třicet procent území. Tady bylo klasické lesní hospodářství, proto nelze říct, že všechno necháme úplně bez zásahu.