Zdá se, že stav kůrovce se blíží po loňském roce přirozenosti
| Zdá se, že stav kůrovce se blíží po loňském roce přirozenosti | |
|---|---|
| Author | Miroslav Fuchs |
| Date | 2003-01-21 |
| Source | Prachatický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Vedení Správy NP se muselo v uplynulých letech vyrovnávat s kůrovcovou kalamitou v mimořádně nepříznivých podmínkách způsobených rozsáhlým zdrojem kůrovce v NP Bavorský les, což ovlivnilo nepříznivě i stabilitu lesa vůči bořivému větru.
Vimperk – Současný větrný polom v NP Šumava nevybočuje nijak významně z dlouhodobého průměru. Postiženy jsou jak „kůrovcové lokality“ (stěny porostů a okolí kůrovcových holin, rovněž však zbývají živé stromy v suchém lese), tak v oblasti, kde se kůrovec ve větším rozsahu neasanoval.
Polomy a kůrovec
„S ohledem na mimořádnou sílu a dobu trvání větru a terén mimořádně rozmáčený vytrvalými dešti, je současný polom relativně nízký. I tak je však jeho zvládnutí další zatěžkávací zkouškou Správy NP Šumava,“ hodnotí tiskový mluvčí.
Jak dále srovnává, zatímco v NP Bavorský les odeznívá kůrovcová gradace v důsledku odumření naprosté většiny nesmíšených horských smrčin, v NP Šumava se podařilo kůrovce zastavit při zachování zhruba 30 tisíc hektarů kůrovcem ohroženého lesa.
V roce 2002 bylo asanováno v celém území NP Šumava necelých 10 tisíc metrů krychlových (z toho necelých 800 metrů v I. zónách) kůrovcem napadených stromů, tj. pouze jedna osmnáctina ve srovnání s rokem 1996, kdy kůrovcová kalamita V NP Šumava vrcholila. V přepočtu na hektar byl v loňském roce kůrovcem napaden jeden strom na zhruba 5,5 hektarech, což je stav blízký přirozenému.
Holiny
V průběhu roku 2002 provedla Správa velmi podrobnou inventarizaci holin vzniklých od roku 1995 v souvislosti s gradací kůrovce. Inventura byla zaměřena na Lesní správy Modrava, Srní, Kvilda a Stožec – na ostatních lesních správách v NP Šumava od r. 1996 k významným rozlohám holin v souvislosti s gradací kůrovce nedošlo.
Šetření zahrnovalo kromě zjištění rozlohy holin i obnovu dřevin a jejich vyspělost – dřeviny menší než 20 cm nebyly do inventury zahrnuty a představují rezervu obnovy. Naopak u dřevin vyšších než 20 cm, které byly započítány, je již vysoká pravděpodobnost dlouhodobého přežití.
Na uvedených lesních správách bylo zjištěno celkem 899,2 hektaru ploch po kůrovcových těžbách a asanaci polomů, přičemž byly započteny všechny souvislé plochy větší než 0,3 ha. Dřevinami nad 20 cm výšky je z této rozlohy dostatečně zalesněno 99,4% plochy. Téměř 17% obnovy už představuje výšku jeden metr. Smrk připadá na 77% obnovené plochy, plných 23% tvoří přimíšené dřeviny – 14% jeřáb, 3% buk, 3% jedle, 2% klen, 1% bříza, vtroušeny jsou i borovice, jilm, osika, vrby. Druhové složení dřevin na obnovených holinách je z dlouhodobého ekologického hlediska příznivější, než byla skladba zaniklých smrkových porostů.
Kůrovcové a s nimi související polomové holiny vzniklé od roku 1995 v NP Šumava jsou úspěšně zalesněny. Riziko obtížně zalesnitelných holin, které často zmiňovali odpůrci aktivní ochrany lesa před kůrovcem, v NP Šumava pominulo.
Při hodnocení celkového stavu lesů v NP Šumava je nutné brát v úvahu i celkový přirozený roční přírůst, který se pohybuje kolem 400 tisíc metrů krychlových ročně.
„Vezmeme-li v úvahu dosavadní investice do lesních porostů, do desítek nových a rekonstruovaných správních budov a objektů v území, do vybudované infrastruktury pro turisty, včetně moderních informačních středisek s evropskými standardy, do oprav stovek kilometrů cest a desítek mostů, do asanace stovek erozních rýh, realizace řady mokřadů a dalších lokalit, do více než stovky výzkumných úkolů probíhajících v území NP Šumava, do reintroredukce ohrožených druhů živočichů (rys, tetřev, puštík běhavý) a dalších oblastí, nedá se rozhodně Národní park Šumava považovat za vytunelovanou státní organizaci, jak tvrdí někteří odpůrci parku. Některé jejich mediální výtvory, snažící se jednotlivá lidská pochybení zobecnit do systémových chyb, spíš v tomto světle vzbuzují dojem, že jim prosperita parku vadí,“ poznamenal závěrem Kantořík.
