Zelená střecha Evropy se zhroutí?

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Zelená střecha Evropy se zhroutí?
Author František Prachař
Date 2000-03-26
Source Blesk
Genre tisk
Respondent

Nedělní Blesk

Národnímu parku Šumava možná nezbývá mnoho času do smutného zániku. Mnozí odborníci vidí tuto hrozbu ve zdánlivě nevinném rozhodnutí: obcím ležícím v sousedství nebo přímo na území parku má být vrácen tzv. historický majetek, stovky a tisíce hektarů lesů. Vyvstává otázka, co se s nimi stane. Padnou šumavské smrky pod sekyrami dřevařů? Ztratí Šumava své kouzlo a změní se postupně jen v „obyčejný“les?

Na první pohled je situace jasná proč by obce neměly mít právo hospodařit s tím, co jim od nepaměti patřilo? Tedy i s lesy, nyní patřícími do Národního parku Šumava? Vtip je ale v tom, že tyto lesy nesou označení „lesy zvláštního určení“a kvůli svému charakteru, v souladu se zákony, s nimi mohou hospodařit jen správy národních parků. Restituce majetku se ovšem obcím vyhýbat nemůže. Právě proto parlament nedávno novelizoval zákon č. 172/1991 s tím, že pokud patřily obcím nějaké pozemky, ležící nyní na území národních parků, dostanou je zpět. A tak z NPŠ nárokují návrat pozemků převážně se smrkovými porosty město Volary (cca 900–1100 hektarů), Kašperské Hory (4300 ha) a obec Srní (250 ha). Vzniká tedy začarovaný kruh. Na jedné straně se má vyhovět nároku obcí, na druhé chránit jednolitost přírodního skvostu... „My novelizaci zákona vítáme,“řekl starosta Volar Jaroslav Petrášek. „Nevím, proč bychom měli být horšími hospodáři na svém, než je nyní správa parku na našem majetku. Pokud nám zákon vrácení pozemků neumožní, budeme požadovat odpovídající kompenzaci, o které s námi mimochodem ještě nikdo nejednal.“Naopak starosta Srní Václav Veselý soudí, že jeho obec na restituci svého historického majetku příliš nezíská: „Když se podíváte i na staré fotografie, zjistíte, že kolem Srní nikdy lesy nebyly, spíše pláně. Nynější les tady je náletový, málo životaschopný a rozdrobený do malých rozloh. Budou s ním spíš starosti.“Ovšem nároky Kašperských Hor jsou zcela jiné kvality. „Požadujeme navrácení všech 4300 hektarů bez výjimky, dokážeme se o ně postarat lépe než správa parku, která na nich mimochodem usilovně kácí například u Bílého potoka,“tvrdí starosta „Kašperek“Vladimír Marek. „My bychom dřevo do Německa nevyváželi, zůstalo by u nás doma, aby zajistilo zdejším lidem práci.“Mluvčí šumavského parku Zdeněk Kantořík zmíněné kácení označil za zmlazovací zákrok, nutný ke zdravému vývoji bukových semenáčků mezi smrkovou monokulturou, a z celé situace je viditelně roztrpčený. „Správa parku není proti vrácení majetku, ale má úkoly při ochraně přírody, které musí plnit. Pokud novela zákona 172 vstoupí v platnost, ohrozí samotnou existenci parku. Z jednolitého masivu může zůstat nakonec pár izolovaných ostrůvků, a to předznamená konec unikátního a jedinečného přírodního komplexu, který nikde jinde v Evropě není.“K podobnému stanovisku se kloní i Tomáš Staněk, ředitel odboru ochrany lesa na ministerstvu životního prostředí, který tvrdí: „V lesích zvláštního určení není možné běžně hospodařit, musí se najít náhradní řešení.“Pokud obce svůj historický majetek přesto dostanou zpět, budou se beztak muset při nakládání s ním podřídit zákonům na ochranu přírody, stanoviskům a zřejmě i příkazům správy parku, která se může změnit jen v jakési koordinačně-řídicí středisko, bez možnosti koncepčně a neomezeně ovlivňovat další vývoj parku. „Při ochraně přírody je nutné uvažovat v horizontech mnoha desítek let, komunální politiku ohraničuje většinou délka volebního období,“podotýká k tomu mluvčí Kantořík. „Městské zastupitelstvo přijme opatření, aby ani naši nástupci nemohli s lesy volně nakládat, natož je prodat nebo vytěžit,“kontruje starosta Kašperských Hor Marek.