Šumavský park nemusí být zadarmo: Porovnání verzí

Aktuální verze z 19. 6. 2017, 14:48

Správa národního parku nevylučuje ani zpoplatnění parkovišť

Správa Národního parku Šumava má vytipovaných zhruba deset lokalit, kde by návštěvníci v budoucnu mohli platit vstupné. „Jde o nejatraktivnější místa Šumavy, hlavně slatě a jezera,“ říká tiskový mluvčí parku Radovan Holub.

Uvažuje se o zavedení vstupného např. na Tříjezerní slať, k pramenům Vltavy, k Černému nebo Čertovu jezeru. „Také jsme zvažovali zpoplatnění desítek menších parkovacích ploch, které dosud návštěvníci využívají zdarma. Raději bychom u nás viděli více pěších turistů, nebo cyklistů,“ vysvětlil Holub.

V zahraničí jsou poplatky za vstup do nejcennějších lokalit samozřejmostí. Vstup už se vybírá např. na polské straně Krkonoš, za peníze je vstup i k horským jezerům na polské straně Tatranského národního parku, na trase k hojně navštěvovanému Mořskému oku.

„Žádná konkrétní suma, kterou bychom na Šumavě eventuálně vybírali, ještě není stanovena. Ale půjde o korunové záležitosti,“ ujišťuje tiskový mluvčí NP Šumava. Vybrané peníze by prý posloužily k rozvoji turistiky.

Klausův názor na brouka

Šumava je v poslední době předmětem diskusí nejen kvůli možnému zpoplatnění nejcennějších lokalit, ale znova i kvůli kůrovci. Naposledy se k tématu vyslovil prezident republiky Václav Klaus při středeční návštěvě Lesnické školy v Písku. Staví se proti přirozené obnově šumavských lesů a míní, že stromy napadené kůrovcem by se měly pokácet. Ponechání lesů bez lidského zásahu je podle něj experimentem s nejistým výsledkem.

„Současné šumavské lesy byly od počátku obhospodařovány člověkem, a dokonce ani Boubín není pralesem v pravém slova smyslu,“ řekl Klaus Lidovým novinám.

Správa parku však tezi, že je nutné za každou cenu s kůrovcem bojovat, odmítá. „Žádný národní park nemůže fungovat bez toho, aby v něm nebyly lokality se stromy zasaženými kůrovcem, které se nechají jejich osudu. Zároveň ale nemohou chybět ani místa, kde se proti broukovi bude zasahovat, a kde se procesy budou s přispěním člověka řídit. Důležité však je, aby obě tyto činnosti byly v rovnováze,“ zmínil stanovisko Správy NP Šumava mluvčí Radovan Holub.

Ekologové tvrdí, že problémy Šumavy vznikly před 130 lety, kdy byla oblast z 80 procent uměle osázena smrkovou monokulturou. Ta není ve vyšších polohách odolná vůči vnějším vlivům. Kůrovcovou kalamitou se má ještě v tomto měsíci zabývat Senát.