Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu
| Co s tetřevem na Šumavě? Nechat ho v klidu | |
|---|---|
| Author | Tomáš Jirsa |
| Date | 2007-02-10 |
| Source | Českobudějovický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Skoro humorne divadlo představovaly loni snahy o otevření či neotevření preshraniční pěší stezky Modrý sloup. Když biologicke hodnocení prof. Bejcka zmarilo ohlasene zkusebni otevření, vyresila mezinárodní skandal odstartovany bavorskou stranou salamounsky česka Vláda pomoci docasne výjimky. Po dobu pěti víkendu tak turisté mohli projit od Březníku Luzenským údolím na Modrý sloup. O otevření turistické stezky z Březníku na Modrý sloup se usilovalo řadu let. Nejprve vadila neopravena hajenka na Březníku, pote padajici vetve, rozbita cesta, údajny maly zájem veřejnosti a nakonec tetřev. předkladane důvody považuji za zastupne, smerující k zamene železné opony za oponu zelenou. Za Těmito důvody stojí otevřene snahy některých ochranářů - a někdy bohužel i vedení NP - uzavrit rozsahla území Šumavy pro veřejnost. Rozumejme tomu také tak, že do každého uzavřeného území existuji propustky, aby právě ochranáři mohli kvalitu přírody v uzavřenem území kontrolovat. Ochranáři a správa parku argumentovali odborným posudkem chranicim tetřeva. Obec Modrava pozadala o zpracování kritické analyzy tohoto posudku od soudního znalce v oboru ochrany přírody a opravnene osoby k posuzovani vlivu na životní prostředí MZP arch. Valtra. Argument, že prof. Bejcek má ävyšší odbornostô na ochranu tetřeva než arch. Valtr, neobstoji. Šumava je natolik složity přírodní orgánismus, že ochrana jednoho živočicha, tetřeva, nemůže být nadrazena nad ochranu ostatních. Analyza, kterou má obec Modrava a ostatní šumavské obce k dispozici, ukazuje, že rada odborných posudku, které navrhuji uzavirat rozsahla území Šumavy, je ucelove zpracovaných a ze nepříznivý rusivy vliv turistů na tetřeva lze povazovat za zastupny spekulativní důvod k vyhnani člověka ze Šumavy. Nebot, jak konstatuje studie, populace tetřeva je vazana zejména na vhodny biotop a potravni možnosti, pricemz na neobtezující přitomnost člověka se dokaze adaptovat, takže nepříznivý vliv turisty na jeho populaci je až na konci retěžce jeho preziti v území. Analyza také upozorňuje, že proklamovanou bezzásahovosti ubyva na Šumavě tzv. bezlesi, jež zde představovalo dříve 30%, pricemz dnes klesa pod 5%. Tím dochází k ohrožení a zaniku 350 taxonu vzácných a chráněných rostlin a ke změně pro Šumavu typickeho krajinného razu. Souhlasim s autorem analyzy, že je neeticke vylucovat lidi z přírody zdůvodnením, že se jedna o území tetřevu.
Tomáš Jirsa, senátor na Šumavě
