A opět NP Šumava

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:51, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=A opět NP Šumava |Author=Ivana Průšová |Date=2000-07-18 |Source=ČT |Genre=televize |Respondent=Petr Ješátko, Harri Karjal…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


A opět NP Šumava
Author Ivana Průšová
Date 2000-07-18
Source ČT
Genre televize
Respondent Petr Ješátko, Harri Karjalainen, František Sehnal, Leo Košťál, Ivan Žlábek, Jindřich Heřman, Ladislav Krátký, Jaromír Bláha, Martin Prokop, Petruška Šustrová

ČT 2TURISTIKA / Trasa povede po naučné stezce Povydřím. V Kašperských Horách výletníci navštíví šumavské informační středisko.: Dneska začneme hádankou. Jsou tyto záběry z hospodářského lesa nebo z národního parku? B je správně. Nacházíme se pár metrů od mezinárodně chráněné Tetřevské slatě v Národním parku Šumava. V dnešním pořadu zveřejníme další případy porušování zákonů v tomto parku. Vysvětlení podle ředitele inženýra Žlábka bohužel neuslyšíte - odmítl v našem pořadu vystupovat. Co tomu tady říkáte? Při pohledu na mladé ohořelé stromky patrně i laikovi dojde, že toto není ochrana přírodních procesů. Ohniště objevujeme dokonce i uprostřed lesa. Na holině, která tu zůstala po tzv. ozdravném zásahu, nezůstalo ležet žádné dřevo. Vlastně ano, nalézáme jednu kládu. Podle rozhodnutí správy však mělo zůstat v těchto místech až 100 % pokáceného dřeva. Metr od cesty nacházíme pokácenou souši. Další porušení vlastního rozhodnutí správy parku souše nekácet. O způsob hospodaření v Národním parku Šumava se začala zabývat i mezinárodní odborná veřejnost. Ze Světového fondu na ochranu přírody dokonce zaslali dopis premiéru Zemanovi. Datum toho dopisu? Uplynuly už dva měsíce, ale na dopis zatím nikdo neodpověděl. Začátkem června přijeli na Šumavu zástupci prestižního Světového fondu na ochranu přírody a pozorovatelé s IUCN. Pozvalo je Hnutí Duha, aby na vlastní oči viděli, co se tu vlastně děje. Současně bylo vedení parku vyzváno k diskusi. Myslíte si, že se to dá ještě zvrátit nějak? Tu správu donutit nějakým způsobem k tomu, aby se chovala jinak, aby dodržovala i svá vlastní rozhodnutí. Není právě za této situace lepší považovat odstoupení současného managementu než dál vyjednávat a prodlužovat tu agónii? Jaký je váš názor? Porušování zákonů v Národním parku Šumava se opakuje a vážnost případů stoupá. Připomeňme si například nelegálně vytěženou první zónu nedaleko Jezerní slatě a slova zodpovědného náměstka inženýra Heřmana. Pro vedení parku blbost, pro českou inspekci porušení zákona. Případ dnes šetří i policie. Ale to už je na světle nové, co do důsledků skandálnější, porušení zákona. Duha z výkazů správy zjistila, že park zanedbal zpracování polomů ze zimní větrné kalamity. Jedná se o více než 40000 kubíků. Místo aby správa přednostně likvidovala polomy, které jsou zdrojem kůrovce, prováděla dokonce úmyslnou mýtní těžbu. Co znamená pozdní likvidace polomů? Na to jsme se šli zeptat České inspekce životního prostředí. Jak vyplývá ze zprávy Národního parku Šumava, bylo v roce 99 zanedbáno včasné zpracování přes 40000 kubíků polomů. Byl porušen zákon? Může 40000 kubíků nezpracovaných polomů ohrozit i první zóny? A jak na stejnou otázku odpověděli z ministerstva? Zákon prý porušen nebyl, protože oněch 40000 kubíků tvořilo slabé, pro lýkožrouta neatraktivní dřevo. Odpověď ministerstva je v rozporu se zveřejněnou informací ze samotného parku, podle níž byly prakticky všechny polomy a vrškové zlomy 100 % napadeny. Co říkáte tady té odpovědi z ministerstva ŽP. Čili je to naprosto nesmyslná odpověď, že? A co tady ještě píšou: Nebo ty stromy byly použity jako lapáky. Jak si vysvětlit takovou odpověď z ministerstva ŽP? Proč porušování zákona pochybnou argumentací hájí? Odpověď od pana Jiráka překvapila hned v úvodu. Sděluje totiž, že mu není jasné, jak jsme došli k názoru, že bylo zanedbáno zpracování polomů. Za co si platíme státní úředníky a kontrolní orgány, když nefungují ani po té, co jsou na chyby upozorněni? Jak je možné, že nejvážnější případy odhalí vždy jen náhodný turista či občanské sdružení? Také právníci mají s prosazováním práva v kauze Šumavy špatné zkušenosti. Marně například upozorňují, že zaměstnanci národního parku dávají svému řediteli povolení ke kácení. Který zaměstnanec si dovolí svému řediteli kácení zakázat? V právním státě je něco takového obvyklé? Před několika dny dostali novináři zajímavou tiskovou zprávu z Hnutí Duha. Týkalo se to jakési manipulace s čísly na správě národního parku. Můžete mi k tomu něco říct? Tato čísla však loni byla podkladem pro rozhodnutí o kácení v prvních zónách. Duha dokonce zjistila, že některé úseky navržené ke kácení nebyly vůbec monitorovány. Znamená to, že to rozhodnutí není platné? Že se dá manipulovat nejen s čísli jsme si ukázali minule. To se například prodá kvalitní dřevo jako podřadné. Připomeňme si, že všichni, kdo se opovážili na chyby v parku upozorňovat, byli donuceni odejít. Je paradoxem, že odchod nepohodlných zaměstnanců zajišťuje právní zástupce parku doktor Borovka, který, jak už jsme několikrát odvysílali, byl důstojníkem StB. Od spolehlivého zdroje jsme dostali dokument, jehož obsah jsme si nechali vysvětlit od paní Šustrové, která v 90. letech působila jako předsedkyně občanských komisí pro prověřování příslušníků StB, dále jako poradkyně, později náměstkyně federálního ministra vnitra. Byla též členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Mám před sebou evidenční kartu právního zástupce národního parku pana doktora Borovky. Byl to řadový člen SNB nebo něco víc?